Jean Marsan (2024 - 1977)

Jean Marsan u nás není známý, ve Francii nicméně patřil k významným osobnostem divadla jako herec i dramatik, psal také filmové scénáře a jako spoluscenárista má na svém kontě i jednu nominaci na Oscara. Narodil se v Levallois-Perret poblíž Paříže, vlastním jménem se jmenoval Jean Street (jeho dědeček byl původem Angličan). Část dětství strávil v Etiopii, kde jeho otec podnikal, po návratu do Francie se již koncem třicátých letech začal uplatňovat na divadelních jevištích. Vzdělání si pak za války doplnil pod vedením významné herečky Béatrix Dusanne a v roce 1943 dokončil konzervatoř s první cenou za absolventské představení v žánru dramatu.

Autorský úspěch však Jeana Marsana přiměl v roce 1949 k odchodu z Comédie Française a další léta se uplatňoval především jako dramatik lidovějšího zaměření. Působil například v Théâtre des Célestins nebo Théâtre des Variétés, hrál a psal další divadelní komedie. Před kamerou se poprvé objevil v již zmíněném filmu ZÁKAZ VSTUPU (1949), kde si přisoudil jen menší roli herce, větší prostor dostal o rok později jako poručík Corrigon v adaptaci osvědčené divadelní hry DÁMA OD MAXIMA (La dame de chez Maxim, 1950).

Jako filmový scenárista pracoval Jean Marsan jen zřídka sám, většinou psal s někým dalším, byl vesměs autorem dialogů. Podílel se například na scénáři ke slavným VELKÝM MANÉVRŮM (Les grandes manoeuvres, 1955), pomáhal vytvářet příběhy režisérům Yvesu Robertovi (MUŽI MYSLÍ JENOM NA TO – Les hommes ne pensent qu'à ça, 1954; NEVÍDÁNO, NESLÝCHÁNO – Ni vu, ni connu, 1958). Z této doby pochází také scénář ke komedii BERÁNEK S PĚTI NOHAMA (Le mouton à cinq pattes, 1954) s Fernandelem v pěti rolích; právě tento scénář s podílem více autorů byl v roce 1956 nominován na Oscara.

Jediným Marsanovým samostatným scénářem byla komedie DNES VEČER BUDOU SUKNĚ VLÁT (Ce soir les jupons volent, 1956), kde si také zahrál menší roli; tento film měl výrazně větší úspěch než Marsanova další zfilmovaná divadelní hra ZOÉ (1954). Později jako autor dialogů pracoval na dvou filmech režiséra Marca Allégreta (BUĎ HEZKÁ A MLČ – Sois belle et tais-toi, 1958; STRAŠNÍ – Les affreux, 1959). U nás jsme Marsana mohli zahlédnout v epizodním výstupu televizního hlasatele v komedii VŠECHNO ZLATO SVĚTA (Tout l'or du monde, 1961), k níž byl opět spoluautorem scénáře.