William Gibson 76 let

William Gibson už jako dvanáctiletý nechtěl nic jiného, než být spisovatelem sci-fi. Jeho největším vzorem byl William S. Burroughs.Ve svých osmnácti letech opustil školu, aniž by ji dokončil. Cestoval po Kalifornii a Evropě, přičemž v sobě rozvíjel jistý odpor k institucím, elitářství a běžnému konzumnímu životu.

Vydávat povídky začal už v roce 1977, ale slávu mu přinesl až roku 1984 román „Neuromancer“, revoluční dílo moderní sci-fi. Kniha získala Huga, Nebulu i cenu Philipa K. Dicka a stala se jakousi biblí kyberpunku. Rozvíjí se v ní témata jako kyberprostor, virtuální realita, internet, počítačová kriminalita, umělá inteligence. Načasování bylo jedinečné, protože se většina z těchto sci-fi prvků pomalu stávala skutečností. Trilogie „Neuromancer“, „Hrabě nula“ a „Mona Lisa Overdrive“ velmi popularizovala myšlenku „napíchnutí“ lidského mozku přímo do počítačového systému.

Komplexní a mnohdy nevyzpytatelná realita, již Gibsonovy knihy nastolují, je vystavěna na využívání a zneužívání počítačových dat. Postavy jsou často za hranou zákona, nezřídka jsou to hackeři, kteří se díky neosobnímu systému nebo zločinným korporacím stávají hrdinnými psanci. Na poli literárním sklidil za svá díla mnohá ocenění a bylo jen otázkou času, kdy se jeho kybervize objeví ve filmu. 

Prvním celovečerním filmem se stal v roce 1995 Johnny Mnemonic, ke kterému sám napsal i scénář. Přestože nejde o film kritiky ceněný, získal si díky atraktivnímu námětu jakýsi kultovní status u mnoha diváků. O tři roky později přišel nepříliš známý snímek Lovci mozků, což je adaptace povídky „Hotel Nová růže“.