Jiří Marek (1914 - 1994)

Jiří Marek se narodil 30. května 1914 v Praze jako Josef Jiří Puchwein. Své spisovatelské jméno užíval už od roku 1937 a přijal ho za své roku 1946. Po studiích na Jiráskově gymnáziu v Praze a na klasickém gymnáziu v Písku odmaturoval (1933) a začal navštěvovat abiturientský kurz při obchodní akademii, ale rozhodl se pro studia češtiny a němčiny na FF Univerzity Karlovy (1933 – 1939).

Dále se stal s pomocí Jana Drdy redaktorem „Lidových novin" (1948 – 1950), „Rudého práva" (1952) a „Světu sovětů" (1952 – 1954). Následně vstoupil do světa filmu jako (i předtím pracoval jako scenárista) ústřední ředitel Československého státního filmu (1954 – 1959).

Dále se realizoval při literární činnosti (1959 – 1960), odborným asistentem (1960 – 1961), docentem (1961 – 1972), děkanem (1964 – 1966) a vedoucím katedry české literatury Institutu osvěty a novinářství UK a docentem Filozofické fakulty UK (1972 – 1982) až do odchodu na odpočinek. Poté se věnoval už jen psaní. 1974 získal titul CSc. Kromě jiných aktivit byl členem ÚV Svazu čs. spisovatelů (1949 – 1963) a do 1953 vedoucím filmové sekce.

Podnikal četné cesty do zahraničí a už jako písecký student se zapojoval do literárního a veřejného života. Přispíval do časopisů a periodik („Studentský časopis", „Národní politika", „Dikobraz", „Tvorba", „Mladá fronta", „Květy", „Literární měsíčník" atp.) a psal romány a prózy („Lidé z Poljany" 1937, „Život se nevrací" 1944, „Muži jdou ve tmě" 1947, „Vesnice pod zemí" 1949, „Nad námi svítá" 1950, „Pionýr Feďa" 1953, „Z cihel a úsměvů" 1953, „Žít mezi lidmi" 1961, „Za tebou stín" 1962, „Autopohádky" 1965, „Blažený věk" 1967, „Panoptikum starých kriminálních příběhů" 1968, „Můj strýc Odysseus" 1974, „Tristan aneb O lásce" 1985 či „Lásky mých předků" 1995), reportáže („Radostná setkání" 1951, „V krásné zemi" 1951, „Země pod rovníkem" 1956 apod.), divadelní („Jak se Honza králem nestal" 1950 aj.) a rozhlasové hry.