Winston Churchill (1874 - 1965)

Winston Churchill není jen významnou osobností britských dějin, svým působením v době druhé světové války se zařadil i mezi přední ikony světové historie dvacátého století. Více než půlstoletí spoluutvářel podobu britské politické scény, dvakrát byl premiérem, stal se jedním z vůdců protifašistické koalice a v neposlední řadě nutno dodat, že je i nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Churchill sám svou příslušnost k aristokratické elitě nijak zvlášť neprožíval, navíc nutno dodat, že vzhledem ke všeobecně vládnoucímu protekcionismu té doby si své pozdější postavení vybudoval zcela sám svými schopnostmi. Po studiích na vojenské škole v Sandhurstu sloužil v armádě v Indii a Africe, kde jako válečný korespondent padl do zajetí. V roce 1900 vstoupil poprvé jako poslanec do Dolní sněmovny, kde pak s přestávkou setrval přes šedesát let. Původně byl konzervativcem, později liberálem, nakonec se ale vrátil do Konzervativní strany.

Manželství uzavřel v roce 1908 s Clementine Hozier (1885-1977), která pocházela ze skotské podnikatelské rodiny. Pro nás může být zajímavé, že díky četným kontaktům trávili novomanželé svatební cestu mimo jiné na Moravě a navštívili například hrad Veveří. Měli spolu pět dětí, dcera Marigold (1918-1921) zemřela v dětství, ostatní potomci byli díky svým osudům nezřídka terčem zájmu médií. Jediný syn Randolph (1911-1968) byl novinářem, z dcer připomeňme Sarah (1914-1982), která se přes odpor rodičů prosadila jako filmová herečka.

V rámci konzervativních a koaličních vlád (za první světové války) zastával Winston Churchill postupně řadu ministerských postů, od roku 1908 byl postupně ministrem obchodu, vnitra, námořnictva, války, kolonií a financí, mezitím byl po neúspěchu jedné akce britského loďstva za první světové války donucen dočasně sloužit v armádě. Jako ministr financí v letech 1924-1929 příliš neobstál, což sám později přiznal a po neúspěchu konzervativců ve volbách v roce 1929 stál deset v opozici.