Erwin Rommel (1891 - 1944)

Německý vojevůdce a generál polní maršál Erwin Johannes Eugen Rommel známý též jako Pouštní liška se narodil 15. listopadu 1891 v Heidenheimu.

Na počátku 1. světové války byl Rommelův pluk povolán na západní frontu. Rommel však setrval ještě v kasárnách, kde čekal na posily. Bojoval postupně na západní frontě, v Rumunsku a na italské frontě. Od počátku projevoval nekonvenční myšlení a velkou odvahu, za což byl vyznamenán železným křížem II. třídy. V lednu 1918 byl Rommel z fronty odvolán a přidělen do štábní funkce na Generálním velitelství zvláštního nasazení, později byl povýšen do hodnosti kapitána.

Ve funkci velitele vůdcova hlavního stanu ho zastihl i počátek druhé světové války, postupem času stále více propadal Hitlerovu vlivu. Požádal o velení divize, pokud možno tankové. Ačkoliv armádní personální úřad vyslovil nesouhlas a poukázal na absenci jakékoli Rommelovy zkušenosti s tankovým bojem a zdůraznil jeho mimořádné zkušenosti a způsobilost pro velení divize horské pěchoty, blízký vztah s Hitlerem mu v únoru 1940 umožnil převzít velení 7. obrněné divize, vyzbrojené převážně českými tanky. Proslavil se jako velitel tzv. Divize duchů během tažení Francií v roce 1940, jako velitel Afrikakorpsu v bojích o severní Afriku a nakonec jako inspektor Atlantického valu a jeden z velitelů čelících invazi. Později bojoval v Itálii a Francii.

Kvůli několika podezřením ohledně atentátu na Hitlera se jeho vliv u vůdce zmenšoval. Nakonec po neúspěšném atentátu na Hitlera 14. října 1944 byl donucen spáchat sebevraždu kyanidovou kapslí. Oficiálně byl za příčinu smrti označen infarkt způsobený následky zranění ze dne 17. července 1944 a Rommelovi byl vypraven státní pohřeb.