Druhý díl pentalogie dostal formu temného, „gotického“ westernu, který vnáší do systému střet. Barney stále obrazně sleduje motiv stvoření. Na biologické úrovni tedy film reprezentuje fázi vývoje plodu, kdy dochází k rozdělení podle pohlaví. Podle Barneyho se živý systém takovému rozdělení brání a usiluje o zachování rovnováhy, jakou představoval Cremaster 1. Vyprávění putuje v čase – od roku 1977, kdy byl popraven vrah Gary Gilmore (hraje ho sám Barney), k roku 1893, kdy na obří celoamerické výstavě v Chicagu vystoupil kouzelník Houdini. Film krouží kolem tří témat: krajina jako svědek, Gilmorův osud a život včel. Včely tu obrazně představují možnost zpětného pohybu – úniku z osudové nutnosti. Houdiniho představuje spisovatel Norman Mailer (skutečný životopisec odsouzeného). Gilmora váže pouto k iluzionistovi i ke včelímu samci (viz úvod filmu, kdy je vyvolán Houdiniho duch a Gilmorův otec mizí poté, co oplodnil svou ženu). Gilmore vraždil pro svou dívku: vztah tu má podobu jejich vozů zaklesnutých do sebe – bílého a modrého Mustangu 1966. Mezi skryté významy patří hra s výrazem drone, tedy trubec, příživník, ale zároveň hudební prodleva. Proto k bzučení včel v nahrávacím studiu sóluje Dave Lombardo, byvší bubeník skupiny Slayer. Hudební motivy tu nejsou náhodou. Skutečnému Gilmorovi prý telefonoval před popravou Johnny Cash, aby mu splnil poslední přání. (MFF Karlovy Vary)