TV film Starobrněnský klášter - 1993

Popis tv filmu Starobrněnský klášter 1993

O nejvzácnější stavební památce na území Brna. Jednou z nejvzácnějších památek na území města Brna je areál staroměstského kláštera s gotickou bazilikou zasvěcenou Panně Marii. Samotné místo, kde se klášter rozkládá, má v dějinách Brna prvořadný význam. Už v pravěku tudy procházely dálkové cesty a v těchto místech býval brod. Proto se zde usazovali lidé a brzo tu vznikla i osada. Ve 14. století, kdy město již bylo rozloženo v oblasti Petrova a Špilberku, zde byla zahájena stavba cisterciáckého ženského kláštera, který založila dvojnásobná vdova po českých králích Václavu II. a Rudolfu I. Habsburském, polská princezna Eliška Rejčka, když se stáhla z veřejného života. Kromě klášterních budov dala postavit kostel zbudovaný na charakteristickém půdorysu dvojitého kříže s malou zvoničkou nad křížením hlavní a příčné lodě. Historie cisterciáckého řádu na Starém Brně se promítá na podkladě dějin velmi pohyblivou křivkou. Jsou zde zaznamenána období rozmachu, stabilizace a rozvoje, ale i období úpadku hospodářského či vlastní činnosti. Klášter prožíval velmi těžké chvíle v období válečných událostí, kdy tato celá oblast zůstala mimo městské hradby. Veškeré události spojené s válkami husitskými nebo švédskými se ho proto bezprostředně dotýkaly a ohrožovaly ho. Obvykle docházelo k rozsáhlé devastaci prostor, proto z vlastního gotického původního tvaru kromě kostela nacházíme pouze zbytky a fragmenty. Budova kostela je jedinečným dílem v dějinách naší gotické architektury. Jako stavebního materiálu bylo použito režných cihel, což ukazuje na značný polský vliv. Stavba se vyznačuje bohatostí architektonických prvků, například okenní kružby jsou jedněmi z nejpůsobivějších ranně gotických u nás. Neméně pozoruhodné jsou i vznosné sloupy, odhmotněné obvodové zdi nebo křehká klenba. Původní spárované zdivo ovšem bylo později překryto omítkou a na konci minulého století secesní malbou. Eliška Rejčka se na Starém Brně zdržovala stále častěji, až sem koncem roku 1332 přesídlila natrvalo. Při klášteře založila ještě špitál, ale dokončení svého díla se už nedočkala. Zemřela ani ne padesátiletá, pohřbena je v místě křížení chrámových lodí do podzemní krypty. V období josefínských reforem se klášter nacházel v hospodářském a stavebním úpadku, a protože smyslem činnosti řádu nebylo veřejné působení, byl v roce 1783 patentem Josefa II. zrušen. Místo toho sem přišli augustiniáni od sv. Tomáše z Brna, kteří se s vervou pustili do obnovy. Jejich řádová činnost byla daleko otevřenější a byla namířena mezi společnost: byl to řád učitelský a kazatelský. Po svém příchodu augustiniáni vystavěli křídlo knihovny a poté ještě budovu tzv. nového konventu. Barokní knihovna patří mezi nejkrásnější interiéry svého druhu na Moravě. Nábytek, zlacené reliéfy a sochy jako z ušlechtilého dřeva, vše je neobyčejně řemeslně a precizně provedeno. Knižní fond čítá na 820 tisíc svazků, býval tu i nemalý počet prvotisků a rukopisů. K vědeckému bádání je knihovna dodnes přístupná. Jak vyplývá z tradice řádu sv. Augustina, v jeho řadách byli vzdělaní muži v oblasti filozofie, teologie, přírodních věd, hudby a umění. V 19. století se Cyrilu Nappovi jako představeného řádu podařilo v tomto prostoru shromáždit mimořádné osobnosti, které založily dodnes trvající slávu tohoto konventu: filosof Matouš Klácel, rektor Krakovské university Tomáš Bratránek, zakladatel sborového zpěvu na Moravě a učitel Leoše Janáčka Pavel Křížkovský, ale i objevitel zákona dědičnosti Johann Gregor Mendl. V roce 1950 přešel klášter do nových rukou a řeholníci byli vyhnáni. Vše se napravilo opět až po revoluci. Dnes se zde objevují kulturní a společenské aktivity, mimo jiné se tady nacházejí výstavní prostory Mendlova muzea.
Zdroj: oficiální distributor