Ve druhém díle Tisíce a jedné noci se Šeherezáda nadále pokouší hrát o svůj život a nenudit Krále smutnými historkami o sklíčeností sužované zemi. I proto je v této části Gomesovy trilogie vše dovoleno, divadelní stylizace střídá realistické vyprávění a je na divákovi, aby byl spoluvypravěčem předváděných příběhů. (MFF Karlovy Vary)