Válka nepřináší pouze ztráty na životech a psychická traumata všech přímých účastníků. Civilisté dané oblasti musejí vytvořit pro vojáky vhodné zázemí. V Jižní Koreji tak v 50. letech vzniklo dodnes fungujících 96 okrsků, jež mají uspokojit sexuální potřeby americké armády. V jedné z opuštěných ulic Jižní Koreje září podbízivá neonová světla, blikající fluorescentní nabídky výloh, kolem se rozléhá rytmický klapot dámských podpatků. Vše se zdá být klidné, bez náznaku toho, že je něco v nepořádku. V roce 1992 však v těchto místech mladé prostitutce ukončil brutálním způsobem život jeden z vojáků. To jí patří lodičky, jejichž klapot zde stále zní. Stejné je to zde i s násilím na ženách, které tu je na denním pořádku. Policie ani zákon nepomáhají. Kdo se však podívá zemřelé dívce do očí, musí se ptát: jak dlouho ještě zůstane svět lhostejný? (Jeden svět)