Václav Vydra starší se narodil 29. dubna 1876 v Plzni vojenskému hudebníkovi a kapelníkovi. Dětství prožil v Linci a ve Vídni, kde také navštěvoval německou školu. V rodné Plzni ze sexty německé reálky utekl v roce 1893 k divadlu. Nejdříve získal základní jevištní zkušenosti na prknech četných ochotnických kočovných společností: Elišky Zöllnerové (1893), J. Muška (1893), V. Žákovského (1893), A. Frýdy (1893), V. Sieberta – Mělnického (1895), R. Příbramského (1895), opět u Frýdy (1895 – 1896), L. Chemelského (1896), A. Frýdy (1896 – 1897), V. Spurného (1897), A. Chlumského (1897), J. Drobného (1898), A. Muška (1898 – 1899) a zase u Zöllnerových (1899 – 1907).
Václav Vydra byl jednou z určujících autoritativních hereckých povojanovských osobností 20. století. S pomocí režisérů K. H. Hilara, Jiřího Frejky a Karla Dostála se od romantismu, expresionismu dopracoval až k psychologicky realistickému stylu. Jako přesný tragéd se slovním projevem, hřmotnou dynamickou postavou a výrazem na českém jevišti hrál ty největší dramatické postavy („Zmoudření dona Quijota“, „Hamlet“, „Julius Caesar“, „Gero“, „R. U. R.“, „Bílá nemoc“, „Lucerna“, „Vojnarka“ či „Jegor Bulyčev“).
K filmové činnosti, která nikdy v jeho herecké kariéře nehrála (stejně jako u řady velkých kolegů) prim, se dostal za pomoci vinohradských kolegů jako opilec do komedie Jana A. Palouše NOČNÍ DĚS (1914). Na přelomu 20. let točil celkem pravidelně. Hrál v dramatech DÉMON RODU HALKENŮ (1918) a SIVOOKÝ DÉMON (1919), Ivana Petroviče (KRASAVICE KAŤA), komorníka Lorence (BORGA), německého velitele von Bührena (ZA SVOBODU NÁRODA), pána (NA VYSOKÉ STRÁNI), hosta v nevěstinci (MAGDALENA), bohatého sedláka Petra (MNICHOVO SRDCE), titulního zloděje Matulu (ZLATÝ KLÍČEK podle Karla Čapka) a německého krále Jindřicha I. (SVATÝ VÁCLAV).
Připomeňme si zvukové role, jež ale byly poznamenány hercovým silným teatrálním projevem: manžel Liliany (Andula Sedláčková) v melodramatu TAJEMSTVÍ LÉKAŘOVO (1930), Mnichovský v milostném KDYŽ STRUNY LKAJÍ (1930), šéf špionáže ve špionážní SEDMÉ VELMOCI (1333), Ing. Rezek v dramatu NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933), švagr Jakub ve zfilmované Jiráskově VOJNARCE (1936), furiant Filip Dubský v komedii NAŠI FURIANTI (1937), pouze za ziskem se honící baron Krog v podobenství BÍLÁ NEMOC (1937), továrník Jiříkovský v NEPORAŽENÉ ARMÁDĚ (1938), mincmistr Vilém z Vřesovic v komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), statkář Malík ve SMĚRECH ŽIVOTA (1940), direktor panství v PANTÁTU BEZOUŠKOVI (1941), profesor Gallas v MODRÉM ZÁVOJI (191) a Rupert Hojtaš v OKOUZLENÉ (1942).