Krystyna Krauze

Krystyna Krauze je s českým prostředím spjata od dětství, kdy její rodiče v tehdejším Československu pracovali. Během studií politologie na univerzitě v Gdaňsku se v druhé polovině 80. let angažovala v polském opozičním hnutí. Od roku 1988 působila v Československo-polské Solidaritě. Účastnila se demonstrace 17. listopadu 1989 a dva dny nato byla deportována z ČSSR s razítkem „nežádoucí osoba". V roce 2015 obdržela z rukou polského prezidenta řád Zlatý kříž za zásluhy.

Pro polskou a českou televizi natočila řadu dokumentů, například Droga do nieba (1996, Cesta do nebe), Nic není absurdní – portrét rabína Sidona (1997), Życie na cmentarzu (1999, Život na hřbitově), Jak Bláhovi k sedmi babičkám a dědovi přišli (1999), Augustiniáni (2001), Náš Vašek – O moci bezmocných (2012), Tatarské touhy (2013). V letech 2008-2011 byla zástupkyní ředitele Polského institutu v Praze. V roce 2014 jí udělil ministr kultury ČR medaili Artis Bohemiae Amicis jako ocenění jejího dlouhodobého a významného šíření dobrého jména české kultury v zahraničí.

V roce 2014 natočila celovečerní dokument Návrat Agnieszky H. (spol. režie Jacek Petrycki) o polské režisérce Agnieszce Hollandové a jejím vztahu k Československu. V současnosti pracuje na dokumentárním cyklu mapujícím situaci žen v zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Tádžikiskánu a Uzbekistánu.