Helena Růžičková se narodila jako Helena Málková 13. června 1936 v Praze do rodiny legionáře a úřednice. Otcem byla již od dětství vedena k umění. Jako čtyřletá žačka soukromé baletní školy Heleny Štěpánkové hostovala v baletu pražského Národního divadla („Ptáčník“ či „Z pohádky do pohádky“) a v Německém divadle. Po roce 1948 nemohla kvůli otci studovat medicínu, ani herectví. Po studiích na Vyšší zdravotnické škole na Alšově nábřeží se stala (a i krátce pracovala) zubní laborantkou. Herecké práci se nakonec přeci jenom dostala (i když nebyla dvakrát přijata na DAMU).
Herecká činnost Heleny Růžičkové však spočívala zejména v kinematografii. Byla nevšední komický typ, v němž využívala svůj temperament, postavu, spontánnost a výřečnost. I přes svou pozdější vysokou nadváhu byla (díky svým baletním začátkům) velmi čilá, pohyblivá a mrštná.
Film milovala odmalička. Už jako čtyřletá si zahrála dítě Kudrnových v Čápově BABIČCE (1940) a dítě v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941) Miroslava Cikána. Její jmenovkyně poté hrála starovic dceru Cilku ve Steklého komedii SOUDNÝ DEN (1948). K soustavné filmové práci se ona sama dostala až v roce 1956.
Od tohoto roku se už její silná postava začala objevovat v různých komických kreacích divačky na leteckém dni (NEVĚRA), družstevnice (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ, BÍLÁ PANÍ), redaktorky (MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ), hurisky (ZLATÉ KAPRADÍ), ženy v hospodě (ČINTAMANI & PODVODNÍK), hostinské Božky (VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI), kuchařky (ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ…), kartářky (VRAŽDA ING. ČERTA), nápadnice (TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU), uklízečky Hortenzie (ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU…! a CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ, PÁNOVÉ…), lakomé trhovkyně (HONZA MÁLEM KRÁLEM), hosta (COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT) či zpěvačky (TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH).