Jana Březinová (1940 - 2000)

Jana Březinová se narodila 18. března 1940 v Praze do rodiny krejčího. Krvelační nacisté jí záhy umučili maminku, čímž po zbytek svého života trpěla. Vyučila se aranžérkou, ale smysl svého života nalezla v herectví, které absolvovala roku 1965 na pražské DAMU. V letech 1965 – 1966 setrvala u Státního divadelního studia v Praze a v období 1966 – 1971 působila v příbramském divadle.

Březinová jako herečka pracovala s mírným náznakem a náčrtem, měla několik charakterových vrstev, které postupně divákovi odkrývala. Dokázala sehrát hrdou velkou ženu či pouze prostou venkovanku s přirozeností, bystrostí, poetickým kouzlem, citem a uzavřeností do sebe. Tlumené emoce dokázala přesně zvyšovat a gradovat.

Měla výborné něžné hlasové dispozice, kultivovaný pohyb a gesta, prostotu a vrozenou eleganci. Z divadelních kreaci si uveďme Johanku („Dáma není k pálení“), Roxanu („Cyrano z Bergeracu“), Slávku Hlubinovou („Měsíc nad řekou“), Maryšu („Maryša“), Peggy Grantovou („První stránka“), Marii („Vévodkyně valdštejnských vojsk“), kněžnu („Lucerna“), Jenny („Farma“), „Hamlet“ (členka herecké suity) aj.

V českém filmu debutovala jako mladá žena dirigenta Arnošta Moravce (Josef Zíma) v Podskalského komedii ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ (1966). O dva roky později byla milenkou v OHLÉDNUTÍ (1968) Antonína Máši. Kinematografie nikdy nedokázala využít velkého talentu této herečky a výraznými úlohami ji obdarovávala jen zřídka.