Vlasta Fialová (1928 - 1998)

Vlasta Fialová se narodila 20. ledna 1928 v Brně. Její rodiče působili v brněnské opeře, takže již od dětství žila v divadelním prostředí. Poprvé vstoupila na divadelní prkna, když jí byly čtyři roky jako 'dívenka s panenkou' v baletu Oskara Nedbala Z pohádky do pohádky. K divadlu Vlasta velmi přilnula a rozhodla se stát také herečkou. Hrávala ve školním divadle na Kuldově ulici a zpívala v dětském divadelním sboru pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Navštěvovala také baletní školu Ivo Váni Psoty. V roce 1943 přestoupila z reálného gymnázia na brněnskou konzervatoř, kterou absolvovala v roce 1947 jako žákyně Zdeňky Gräfové, Marie a Rudolfa Waltrových. Zpěv studovala u Marie Řezníčkové.

Zejména v 60. letech vytvořila velké role v sérii významných inscenací klasiky i moderního repertoáru (Brecht, Sartre). Po léta vyučovala na JAMU. Pravidelně spolupracovala s rozhlasem a televizí (inscenace pražského a brněnského studia - mj. VDOVA CAPETOVÁ (1964), VĚC MAKROPULOS (1966), LUCERNA (1967), VOJNARKA (1968). V zábavných TV programech z 60. Let vystupovala i jako zpěvačka a šansoniérka. Její hlasový projev se uchoval i na gramofonových deskách.

Hereckému poslání podřídila Vlasta Fialová svůj soukromý život. Své životní a profesní osudy spojila s Brnem. V brněnském divadle se seznamila se svým mužem, hercem Zdeňkem Kampfem. Jejich šťastné soužití trvalo 34 let, přesto se Vlasta musela s manželem rozloučit zbytečně brzy, když mu bylo osmašedesát let (1920-1987). Oporou jí zůstali syn Jiří a dva vnuci. Město a své diváky opustila nečekaně uprostřed práce, týden před svými sedmdesátými narozeninami. Zemřela 13. ledna 1998, aniž se dožila uvedení TV filmu STROMY UMÍRAJÍ VE STOJE, kde hrála hlavní roli. Je pochovaná na ústředním hřbitově v Brně.