Truda Grosslichtová (1912 - 1995)

Jedna z nejzáhadnějších českých hereček Truda Grosslichtová se narodila 23. února 1912 v Praze jako Gertruda Marie Grosslichtová, mladší potomek (měla ještě staršího bratra Otto) obchodníka Viktora Grosslichta. Její matka Marie (Mizzi) Grosslichtová byla známou herečkou a operetní zpěvačkou. Po boku dcery Marie Grosslichtová hrála v Novém divadle a ve filmech AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931) a ROZPUSTILÁ NOC (1934). Archivní materiály o jejím životě jsou však bohužel velmi skoupé. O jejím soukromí se nikdy moc nemluvilo a ona sama ho velmi střežila. I článek v časopisu Kinorevue z 2. září 1936 s názvem „Truda Grosslichtová o sobě“ je velmi strohý a o sobě tam vlastně herečka neříká nic. Grosslichtová byla inteligentní a jemná, měla osobité kouzlo a mysl pro humor, zasněnou tvář a krásně příjemný hlas. Byla brunetou, ale nechávala si odbarvovat vlasy na blond. Od dětství Truda chodila do biografu, kde obdivovala Gretu Garbo. Sama na toto období vzpomíná takto:

Po matce zdědila výborné umělecké nadání. Své skvělé herecké umění rozvíjela v ochotnickém spolku, kde si ji v roce 1931 vybral režisér Karel Anton do AFÉRY PLUKOVNÍKA REDLA. Poté prošla několika hudebními divadly (např. Malá opereta na Vinohradech, Tylovo divadlo v Nuslích, Rokoko, Nové divadlo Oldřicha Nového). Velmi dobře zpívala v operetách, kde se skvěle uplatnila. Trudina první velká role na divadelních prknech byla hlavní úloha v operetě „Na svatém kopečku“. V Malé operetě úspěšně vystoupila například ve velmi oblíbených operetkách „Brandejští dragouni“ a „Bílá infanterie“. Se svým úplně posledním divadelním zaměstnavatelem Oldřichem Novým hrála v celé řadě představení (často to byly veselohry a velmi oblíbené hudební komedie, např. „Štěstí do domu“, „Krejčí na zámku“ či „Okouzlující slečna“). U Oldřicha Nového hrála až do konce své kariéry.

V letech 1931 až 1937 natočila neuvěřitelných devětadvacet filmů. Byla jedna z nejznámějších, nejobsazovanějších a nejoblíbenějších hereček. Jejím prvním filmem bylo již zmíněné špionážní drama AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931), kde si zahrála Evu Dolanovou. Současně hrála i v německé verzi DER FALL DES GENERALSTABS – OBERST REDL (opět ve stejné roli Franzi Dolanové). Dobře také uměla francouzsky a německy. Díky tomu točila v zahraničí (Berlín – film SKANDAL IN DER PARKSTRAßE, Paříž – francouzské verze dvou českých filmů) pod pseudonymem Tania (také Tanja) Doll. Ve Francii nazpívala pod tímto pseudonymem také několik desek značky Pathé (rovněž šlágry „Pour voir si l’on S’aime“ a „L’amour est du joli songe“). Ní nazpívané francouzské písně, se staly oblíbenými šlágry. Na začátku třicátých let herecky studovala v Berlíně. O svých filmových začátcích v roce 1931, herecké dráze v zahraničí a o vzniku svého pseudonymu Tania Doll později Truda Grosslichtová napsala toto:

„…Odcestovala jsem na delší čas do Berlína, kde jsem doplňovala své vzdělání. Po návratu do Prahy byla jsem pak ihned angažována do Posledního bohéma, hrála jsem v Psohlavcích, potom jsem byla povolána zpět do Berlína, kde mi byla svěřena úloha ve filmu SKANDAL IN DER PARKSTRASSE. V Praze jsem hrála dále ve filmu Růžové kombiné, velkého úspěchu dosáhla jsem ve filmové adaptaci Wernerovy komedie PRÁVO NA HŘÍCH, hrála dále v obou francouzských verzích českých filmů LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE – LE ROI BIS a KANTOR IDEÁL – PROFESSEUR CUPIDON. V obou těchto francouzských filmech jsem vystupovala pod pseudonymem Tania Doll. Tento pseudonym si pro mne vymysleli francouzští výrobci filmu; Tania jim připadalo velmi slovansky a „Doll“ se jim zdálo nejspíše odpovídati mé povaze – „doll“ znamená v angličtině loutku. Také v Paříži jsem dosáhla velmi slušných výsledků…“