
132
Václav Babka se narodil 11. srpna 1927 v Praze. V pražské Walterově továrně na letecké motory se vyučil soustružníkem a během války byl v totálním nasazení. Ovšem zvítězila láska po divadle, kterou zdědil po rodičích. A na sklonku okupace se stal elévem královéhradecké kočovné divadelní společnosti Bohuše Boka.
Po odchodu na odpočinek se již na divadelní prkna nevrátil. Václav Babka byl charakterním hercem, jenž se nejlépe přetvořil v českém klasickém dramatickém a komediálním repertoáru. Objevil se téměř ve dvou stovkách titulů, ztvárňoval od těch titulních a až po ty miniaturní. Vyniklo jeho charakterizační herectví, malá postava, mimické schopnosti a umění.
Na začátku se objevil třeba jako Důstojník („Vlci“), Alamír („Strakonický dudák“), Grumio („Zkrocení zlé ženy“), Sluha („Velbloud uchem jehly“), Koťátko („Dobrý voják Švejk“), Dobčinský a Anton Dmuchanovský („Revizor“), Pučálka („Městečko na dlani“), Sir John Falstaff („Veselé paničky windsorské“), Sganarell („Don Juan“), Konsul („R. U. R.“), Evžen („Vajíčko“), Maškara („Konec masopustu“) i Klubko („Sen noci svatojánské“).
V pozdějším období mohl vtělit své vyzrálé charakterní herectví do inscenací „Naši furianti“ (Švec Josef Habršperk a Petr Dubský), „Tartuffe“ (Pan Loyal), „Hrátky s čertem“ (Loupežník Sarka – Farka), „Fuente Ovejuna“ (Alonso), „Zlý jelen“ (Lelek), „Jak se vám líbí“ (Prubík), „Žebrácká opera“ (Walter), „Paličova dcera“ (Prokop), „Oldřich a Božena“ (Doman), „Křišťálová noc“ (Alois Struna), „Kutnohorští havíři“ (Holý), „Škola pomluv“ (Sir Frank), „Hadrián z Římsů“ (Srpoš), „Romeo a Julie“ (Petr), „Obchodník s deštěm“ (Šerif T.), „Slaměný klobouk“ (Tchán Nonancourt), „Marie Stuartovna“ (G. Talbot), „Tři sestry“ (Ferapont), „Svatá Jana“ (Bratr Martin Ladvenu), „Dalskabáty, hříšná ves“ (JUDr. Belfegor), „Král Lear“ (Stařec) aj.