Fjodor Šaljapin ml. (1905 - 1992)

Fjodor Šaljapin mladší mohl být jen synem slavného otce, z tohoto stínu ale vystoupil a stal se úspěšným filmovým hercem v mezinárodním měřítku, jeho kariéru lemují názvy desítek slavných filmů natočených v Hollywoodu a v západní Evropě. Narodil se v Moskvě, jeho otcem byl proslulý operní pěvec Fjodor Šaljapin (1873-1938), matkou byla bývalá italská tanečnice Iola Tornagi (1873-1965). Uvádí se, že Fjodor mladší se narodil jako nejmladší ze šesti dětí, pro přesnost uveďme, že pocházel z dvojčat, sestra Taťána (1905-1993) se později stala také herečkou.

I když v Hollywoodu ve čtyřicátých letech točil několikrát ročně, musel se spokojit jen s vedlejšími rolemi, navíc dlužno dodat, že snadnou vstupenkou do filmových studií bylo především slavné jméno Fjodor Šaljapin. V padesátých letech se přestěhoval do Itálie, která tehdy vítala americké herce do filmů dobrodružného žánru. Není nijak překvapivé, že první příležitosti tu dostal ve filmech s ruskou tématikou (PLAVCI NA VOLZE – I battellieri del Volga, 1959) nebo ve filmech natáčených původem ruskými tvůrci (RASPUTINOVY NOCI – Les nuits de Raspoutine, 1960).

I v Evropě jej ale vyhledali američtí režiséři a hrál například kardinála Savelliho ve filmu FRANTIŠEK Z ASSISI (Francis of Assisi, 1960), opět v americké produkci se objevil ve filmu SODOMA A GOMORA (Sodom and Gommorah, 1962). Mezitím se mihnul v několika projektech s mezinárodní účastí (CÍSAŘSKÁ VENUŠE – Venere imperiale, 1962), větší roli benátského dóžete dostal v dobrodružném snímku KAT Z BENÁTEK (Il boia di Venezia, 1963), v němž byl jeho synem slavný Lex Barker. Poté se objevil například jako pistolník White Fox ve filmu BUFFALO BILL (Buffaflo Bill, l'eroe del far west, 1965) nebo jako advokát v kriminálce GANGSTER PŘIŠEL Z BROOKLYNU (Un gangster venuto da Brooklyn, 1966).

Ze soukromého života uveďme, že v době dočasného uvolnění vztahů mezi Východem a Západem se mu v roce 1960 podařilo přestěhovat matku z Moskvy do Říma, ta si však ze Sovětského svazu směla odvézt jen album rodinných fotografií. Naopak ostatky otce Fjodora Šaljapina staršího mohl přemístit z Paříže do Moskvy až v roce 1987 po nástupu Michaila Gorbačova.