Hal Roach (1892 - 1992)

Harry Eugene "Hal" Roach Sr. byl americký filmový a televizní producent, režisér, herec a zakladatel Hal Roach Studios. Ve filmovém průmyslu byl aktivní od desátých až po devadesátá léta a do historie se zapsal zejména produkcí řady úspěšných komedií s Laurelem a Hardym, ale také třeba jako autor série krátkých filmových příběhů party chudých dětí „Our Gang“ (později jako „The Little Rascals“). Začátky své kariéry má s Roachem spojena řada hollywoodských osobností, např. režiséři Leo McCarey, George Marshall a George Stevens nebo herečky Jean Harlow (Není princ jako princ – 1929, Liberty – 1929, Bacon Grabbers – 1929), Paulette Goddard (Dobrodružství ve spacím voze, 1929) a herec Boris Karloff (Pardon Us, 1931). Ve svém studiu Roach udržoval uvolněnou, přátelskou atmosféru a poskytoval svým umělcům dostatek času a peněz pro co možná nejlepší tvorbu. Pokud se domníval, že to povede k lepšímu výsledku, tak občas dovolil i překročit rozpočet, třebaže to mělo jít na úkor nižšího zisku.

V centru Los Angeles už dále expandovat nemohl, a tak zakoupil prostory v nedalekém Culver City, kde roku 1920 vybudoval nové studio už pod svým jménem. Ve 20. letech patřili k jeho hvězdám Harold Lloyd – ten byl až do roku 1923, respektive svého odchodu, jeho nejziskovějším hercem – slavný snímek O patro výš (1923); Harry "Snub" Pollard – It’s a Gift (1923); Charley Chase – Šílenství (1926), Romeo a Julie (1926); Will Rogers, ve svých komediích často karikující filmařský průmysl, a děti z „Our Gang“. Ve „zlaté éře“ 30. let to pak byli v první řadě Stan Laurel a Oliver Hardy – z jejich krátkometrážních filmů připomeňme Liberty (1929), Big Business (1929), Helpmates (1932), a dále herečky Thelma Todd, Zasu Pitts, Lupe Vélez a Patsy Kelly. Roach dbal na pečlivě vypracované scénáře, postavy a pevné dějové linky, což ústilo v humor založený spíše na postavě a situaci než na sérii gagů. Největším konkurentem na poli němého filmu mu byl ve 20. letech producent Mack Sennett.

Až do roku 1927 uváděl Roach své filmy prostřednictvím Pathé Exchange, poté uzavřel distribuční smlouvu se společností Metro Goldwyn Mayer. Koncem roku 1928 své studio přestavěl pro zvukovou tvorbu a začátkem dalšího roku už na trh uváděl krátké zvukové filmy. Dabing v té době ještě neexistoval a cizojazyčné verze komedií vznikaly tak, že se každý snímek natočil zvlášť, např. ve španělštině či francouzštině. Laurel a Hardy, Charley Chase a děti z „Our Gang“, z nichž některé začaly sotva chodit do školy, byli nuceni pronášet dialogy foneticky, často s pomocí tabule umístěné za kamerou. S uvedením Pardon Us (1931) se Roach začal příležitostně pouštět do produkce celovečerních snímků. Tvorba krátkých filmů byla během roku 1936 až na sérii „Our Gang“ vzhledem k menší ziskovosti zastavena. Celovečerní General Spanky (1936) si ovšem také nevedl tak dobře, jak se čekalo; v krátkometrážní tvorbě Roach pokračoval pro studio MGM (Mack Sennett naproti tomu ohlásil v roce 1933 bankrot).

V roce 1937 Roach rozjel podnik s Vittoriem Mussolinim, synem fašistického italského diktátora. Založili spolu produkční společnost „R.A.M“ (Roach and Mussolini). Roach se oháněl tím, že takto získá od italských bank 6 miliónů dolarů na dalších dvanáct filmů, z toho osm mělo být určeno výlučně pro italský trh. Tyto plány ovšem zalarmovaly studio MGM, které následně přinutilo Roache, aby z podniku odstoupil. Tyto okolnosti, spolu se slabým ohlasem jeho posledních celovečerních filmů (kromě komedií s Laurelem a Hardym a ojedinělých úspěchů, jako byli např. Přátelé z onoho světa, 1937 s Cary Grantem) vedly k ukončení distribuční smlouvy mezi Roachem a studiem MGM. V květnu 1938 Roach prodal MGM produkční práva a herecké smlouvy na filmovou sérii „Our Gang“ a dohodl se s United Artists (za zmínku stojí, že dnes je společnost UA plně vlastněná dceřinou společností MGM).