Louis Delluc (1890 - 1924)

Louis Delluc byl francouzský spisovatel (autor poezie i prózy), avantgardní scénárista a režisér, průkopník hnutí filmových klubů a také kritik a esejista, jehož texty stojí na počátku klasického psaní o filmu a rozpracovávají první filmově teoretické pojmy. Narodil se roku 1890 v Cadouin. V roce 1903 jeho rodina přesídlila do Paříže. Měl studovat na slavné École normale supérieure, ale od tohoto záměru upustil a raději se naplno věnoval žurnalistice a organizaci kulturního života.

K Dellucovým nejvýznamnějším pracím patří např. stať o filmových divácích La Foule (poprvé vyšla v Paris-Midi 24.8.1918), esej o specifičnosti filmového umění Photogénie (1920) nebo studie o Chaplinovi s názvem Charlot (1921). Film na rozdíl od některých svých současníků nechápal jako syntézu ostatních druhů umění, ale jako jedinečné médium umožňující vidět běžné věci nově. Jeho estetická hodnota je dána spíše schopností kamery objevovat než tvůrčí invencí filmaře. K elitnímu přístupu některých tvůrců, kritiků a jistých vrstev diváků se Delluc staví s ironickým nadhledem a spíš si všímá průměrného publika a jeho spontánních projevů. Film považuje za demokratické umění.

V roce 1919 se jako scénárista podílel na filmu LA FÊTE ESPAGNOLE režisérky Germaine Dulac. Brzy nato si také poprvé vyzkoušel filmovou režii, když natočil LE SILENCE (1920). Pak následovaly jeho další filmy jako FIÈVRE (1921) nebo LA FEMME DE NULLE PART (1922). V roce 1923 vydal své scénáře knižně. Ve většině filmů hrála jeho manželka Eve Francis.

Ve věku 33 let zemřel na tuberkulózu. Přestože mu bylo dopřáno pracovat v oblasti kinematografie tak krátce, jeho jméno se do ní zapsalo velmi výrazně. Od roku 1937 je francouzským filmům udělována výroční cena nazvaná na jeho počest Prix Louis Delluc. Gilles Delluc je autorem biografie svého strýce s názvem Louis Delluc, l'éveilleur du cinéma français.