Pyrkosz byl výrazným, charakteristickým hercem, nepochybným mistrem druhořadých rolí, který si dovedl v jedné scéně pro sebe ukrást polovinu filmu.
Od roku 1964 strávil jedenáct let ve Vratislavi, vystupoval v dramatech Witkacyho, Becketta i v shakespearovských rolích. Ve stejné době hostoval v Divadle Julia Słowackého v Krakově. Spoluvytvářel populární kabaret „Dreptak“. V roce 1975 se přesunul do Varšavy, kde účinkoval na prknech většiny tamních divadel. Poslední premiéru měl v roce 2004 ve varšavském Divadle Ochoty, konkrétně v roli Mateje Popova v komedii „Plukovník Pták“ Christo Bojčeva. Dohromady vystoupil ve více než stovce divadelních inscenací a ještě bohatší je jeho rozhlasová tvorba. Na svém kontě má také nejméně 120 filmových a televizních rolí, zejména vedlejších a epizodních.
Za zmínku jistě stojí desátník Wichura ze seriálu Čtyři z tanku a pes (1966), zbojník Pyzdra z Janosika (1973), nájemník Balcerka z Alternatywy 4 (1983) – sešel se zde mj. s řadou herců ze seriálu Čtyři z tanku a pes – a konečně Lucjan Mostowiak, nestor rodu z nekonečné telenovely M jak miłość (2000), kterého ztvárňoval od roku 2000 až do své smrti. Asi nejznámějšími filmy, ve kterých se objevil, jsou válečná Eroica (1957) Andrzeje Munka, historická fantasy Rukopis nalezený v Zaragoze (1964) Wojciecha Jerzyho Hasy, krimi komedie Vabank (1981) a fantasy komedie Kingsajz (1987), obě v režii Juliusze Machulského.
V období válečného stavu v Polsku (1981–1983) se účastnil bojkotu médií. V éře Polské lidové republiky se politicky nijak neangažoval, v letech 1999–2006 byl radním okresu Piaseczno. Witold Pyrkosz byl ženatý dvakrát. Jeho první ženou byla Ewa Bilewska, se kterou měl syna Pawła. Od roku 1964 byla jeho ženou téměř o dvacet let mladší Krystyna Pyrkosz, se kterou měl syna Witolda a dceru Katarzynu. Zemřel na následky mrtvice, která ho postihla po zápalu plic. Urna s jeho popelem je uložena na hřbitově ve městě Góra Kalwaria nedaleko Varšavy, kde žil.