Norman McLaren (1914 - 1987)

Animátor a režisér Norman McLaren je zřejmě nejvíce oceňovaným filmařem v dějinách Kanady a celosvětově uznávaným vizionářem na poli animovaného filmu. McLaren se narodil ve městě Stirling ve Skotsku v dubnu 1914. Na střední škole ho zprvu zaujala malba a výtvarné umění, a tak v roce 1932 začal navštěvovat Glasgow School of Art, kde studoval obor interiérového designu. Po nástupu na vysokou školu pronikl do filmových kruhů a byl ztracen, seznámil se s díly Eisensteina a Pudovkina, začal rovněž působit jako kameraman.

„Pomyslel jsem si: jak skvělé médium! Bylo to vzrušující a já jsem si říkal, nač se otravovat s malováním, které je tu už dva tisíce let, když je tu nové umění, které se právě zrodilo a je současné – malování je umění minulosti.“

V předvečer druhé světové války emigroval do New Yorku, kde pobýval dva roky. Ihned po příjezdu natočil krátkou animovanou pohlednici, kterou použila NBC. Na základě toho si ho všimla baronka Von Rebay, která byla kurátorkou v Museum of Non-Objective Art (později Guggenheimovo) a umožnila McLarenovi natočit několik experimentálních filmů jako např. DOTS či LOOPS. V roce 1941 přijal pozvání opět od Johna Griersona, aby se přestěhoval do Kanady a začal pracovat pro National filmboard of Canada (NFC je veřejnou organizací financovanou kanadskou vládou, která má za úkol produkovat a distribuovat inovativní animované filmy, dokumenty se sociálním přesahem, alternativní tvorbu atp.). V Kanadě si za podpory NFC mohl otevřít vlastní studio a jeho úkolem bylo mj. školit kanadské animátory. Zanedlouho inicioval i vznik celé animátorské sekce v NFC. Pro své chlebodárce vytvořil několik zakázkových filmů, ale především měl čas a prostředky plně rozvinout své nápady.

Zřejmě největším úspěchem z doby působení u NFC je krátký film NEIGHBOURS z roku 1952, za tuto protiválečnou alegorii, která kombinuje trikovou animaci s hraným filmem získal kromě jiných cen také Oscara v kategorii krátký dokument a ještě přidal nominaci v kategorii krátký film (1 cívka). Na Oscara byl pak o pět let později nominován také další kraťas A CHAIRY TALE. Během padesátých a šedesátých let spolupracoval McLaren s UNESCO, když vytvářel výukové programy animace pro Čínu a Indii. Tyto zkušenosti později zúročil v sérii instruktážních filmů o teorii animace ANIMATED MOTION # 1 - # 5. Z jeho spolupracovníků je jistě nutné zmínit Evelyn Lambart, zřejmě první ženu ve filmové animaci, s níž ho pojil skoro dvě dekády dlouhý intenzivní pracovní vztah. Lambart spolurežírovala např. filmy MOSAIC, LINES:VERTICAL, LINES:HORIZONTAL, BEGONE DULL CARE aj. Jako animátorka se podílela i na řadě dalších, např. již zmíněný A CHAIRY TALE. Z McLarenovy pozdější tvorby je jistě nutné zmínit ještě hraný experimentální film PAS DE DEUX, kde až magicky zachytil baletní pár při tanci a za nějž získal cenu BAFTA.