Jarmila Vacková (1906 - 1971)

Jarmila Vacková se narodila 19. srpna 1906 v americkém Chicagu do zámožné rodiny Čechoameričana a chicagského bankéře. Velmi záhy se rodina vrátila do rodné vlasti a začala se zajímat i o novou, teprve se rozvíjející kinematografii. Jarmilina matka v Čechách vlastnila kino Alma a produkční a distribuční společnost Chicagofilm. Chicagofilm vyrobil a distribuoval v letech 1921 – 1933 osm filmů (např. NAD PROPASTÍ, PÍSEŇ ŽIVOTA, VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, DO PANSKÉHO STAVU, MODRÝ DÉMANT, Z BÍDY K BLAHOBYTU, SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ a PERNÍKOVÁ CHALOUPKA).

Ještě tentýž rok si ji vybral režisér Svatopluk Innemann do životopisného dramatu o životě buditele Josefa Kajetána Tyla (Zdeněk Štěpánek) JOSEF KAJETÁN TYL (1925), v němž si Vacková zahrála Eleonoru Šomkovou. Hned následující rok se její dívčí krása, mladistvý zjev, kulatá tvář, vřelý úsměv, úzké rty a magické oči zjevily celkem v pěti snímcích.

Diváci ji spatřili např. jako Saltenovu (Eduard Malý) dceru Marcelu v Kubáskově melodramatu VÁLEČNÉ TAJNOSTI PRAŽSKÉ (1926), Veroničinu (Saša Dobrovolná) vnučku Apolenku v PRAŽSKÉM FLAMENDRU (1926) Přemysla Pražského a Šavrdovu (Josef Oliak) dceru Lidunku v Pražského nedochované komedii PRACH A BROCHY (1926), ve kterém se poprvé a naposledy zjevila významná divadelní herečka Xena Longenová.

Tento rok získala největší oblibu u diváků rolí Pepičky, dcery manželů Kondelíkových (Theodor Pištěk a Antonie Nedošinská), jejíž největší starostí je, aby se provdala za nesmělého úředníka Františka Vejvaru (Jiří Hron) v Antonově dvoudílné komedii podle (opět) populárního románu Ignáta Herrmanna OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. a II. (1926). O rok později si zahrála znovu roli Barušky (zde ale byla pokřtěná na Betynku) Kráčmerové (stihla se však provdat jako Zdeborská) ve volném pokračování Antonova filmu DO PANSKÉHO STAVU pod názvem V PANSKÉM STAVU (MATKA KRÁČMERKA II.) (1927) režiséra Václava Kubáska.