Bruno Šefranka byl český scenárista a režisér slovenského původu, jenž se věnoval zejména krátkým a dokumentárním filmům.
Čemu se Šefranka v zásadě věnoval po celý život je téma animovaného filmu. Připomenout lze v tomto směru zejména dokument o vzniku kresleného filmu To jsou Bratři v triku (1957) nebo portrét skladatele Václava Trojana a jeho práce pro animovaný film (Z partitur Václava Trojana). Pro redakci vzdělávání ČST pak Šefranka natočil i dokument o Trojanovi a Trnkovi Kdo naučí slavíka zpívat (1979) a rovněž profil animátora, výtvarníka, režiséra a někdejšího Trnkova spolupracovníka František Braun (1986).
Z dalších Šefrankových dokumentů stojí jistě za připomenutí snímek Znamení kouře (1960) připomínající osvětimské obětí a burcující proti atomové válce, který získal 1. cenu na festivalu dokumentárních a krátkých filmů v Benátkách. O velmi širokém rozsahu jeho tvorby pak svědčí třeba dokument Ecce homo (1966) o vrcholných dílech jihočeské gotiky nebo film o letectví Modré cesty (1963).
Pokud jde o hranou tvorbu, Šefranka se hned dvakrát pokusil o určitou poctu horolezcům a záchranářům. Zajímavý je zejména polodokumentárním způsobem natočený televizní film Horolezci (1973), zachycující skutečný příběh Tatranské horolezecké expedice Himálaje 1969, jejichž členové se vydali do Himálají, aby tam zdolali jednu z nejvyšších hor světa, osmitisícovou Nanga Parbat. Za spíše raritu v Šefrankově tvorbě lze pak považovat malý muzikál z vinobraní o lásce mladého muže ke krásné dívce Znojemský sen.