Uwe Boll 58 let

Před příchodem německého režiséra, scenáristy a producenta Uwe Bolla existovaly dva způsoby, jak natočit filmovou adaptaci populární videohry. Dobře jako Andersonův MORTAL KOMBAT nebo špatně jako všechny ostatní. Boll ale přišel s třetí alternativou a sice „po bollovsku“. Co to znamená vám nikdo na světě nevysvětlí. Budete to muset stejně jako Mistrův oblíbený Matrix vidět na vlastní oči.

O jeho prvních, německy mluvených filmech se toho moc neví. Celovečerně debutoval v roce 1991 komedií GERMAN FRIED MOVIE, kterou vzdal poctu bláznivé skečové taškařici Johna Landise KENTUCKY FRIED MOVIE a která se zařadila mezi čtyři nejúspěšnější tituly toho roku v Německu. Následoval hodinový thriller o masovém vrahovi AMOKLAUF (1992), drama BARSCHEL – MORD IN GENF (1993) a studentská komedie ERSTE SEMESTER (1997). Sám Boll ke svým profesním začátkům poznamenal: „Vypracoval jsem se tak, že jsem svoje první filmy jako GERMAN FRIED MOVIE nebo AMOKLAUF natočil s nulovými rozpočty a uvedl na své náklady, objížděje s nimi osobně kina a oslovujíce před jejich promítáním diváky.“ Své zkušenosti shrnul do knihy „Oder wie man in Deutschland einen Film drehen muss“ neboli „Jak musí jeden točit v Německu film.“

V roce 2000 založil Boll vlastní produkční firmu Boll KG (Boll Kino Beteiligungs GmbH & Co. KG), pod jejíž hlavičkou natočil ještě týž rok podle vlastního scénáře svůj první anglicky mluvený film, psychologický televizní krimithriller TVÁŘ SMRTI s Casperem van Dienem a Ericem Robertsem. Snímek pojednává o znuděném yuppiem (van Dien), ze kterého se vyklube masový vrah a pokud vám tato zápletka náhodou poněkud připomíná AMERICKÉ PSYCHO vězte, že nejste sami. Už tady lze najít základní a snadno rozpoznatelné atributy Bollova tvůrčího stylu – citování i nezastírané vykrádání jiných titulů (kromě AMERICKÉHO PSYCHA tu najdete např. i úvodní titulky a la SEDM), klišé kolik jen divák snese, triviální dialogy poskládané z žánrových frází, špatné vedení herců a chaotickou kameru a střih.

Následoval další thriller BLACKWOODS (2002) s Patrickem Muldoonem natočený v kopro-dukci s Taunusem. Na něm lze ilustrovat jinou typickou Bollovu slabůstku - pokud se mu něco zalíbí nebo to začne považovat za cool (což znamená totéž), neváhá to v jediném filmu xkrát zcela samoúčelně zopakovat. Konkrétně v BLACKWOODS objevil blur effect a dobrá polovina filmu včetně milostné scény a akčních pasáží je tudíž „efektně“ rozmazaná.