
132
Ľudovít Greššo se narodil 3. ledna 1916 ve Zvolenu. Jeho otcem byl Július Greššo a matkou Anna Poliaková – Greššová. Pracoval jako úředník (1936 – 1945 přednosta oddělení Nemocenské pojišťovny v Banské Bystrici a 1945 – 1949 správce nemocnice v Podbrezové) a současně byl taktéž ochotnickým hercem v Dělnickém divadle ve Zvolenu (1933 – 1940) a v banskobystrickém Městském divadelním sdružení (1941 – 1942). Velmi aktivně se zapojil do Slovenského národního povstání.
Jako výrazný charakterní herec realistického herectví se zaměřoval zejména na prosté zemité postavičky venkovanů, staříků a otců, moudrých, zkušených a prostých: Advokát Helmer („Nora“), Möbius („Fyzikové“), Tartuffe („Tartuffe“), Vladimír Iljič Lenin („Třetí patetická“), Jegor Bulyčov („Jegor Bulyčov“), Otec („Matka“), Sípavý („Optimistická tragédie“), Otec Demeter („Dům pro nejmladšího syna“), Šťastlivec („Les“) apod.
I když byl oblastním hercem, ve slovenském filmu si zahrál celkem často. Objevil se např. ve snímcích ŽENA Z VRCHOV (sedlák), V HODINE DVANÁSTEJ (zvoník Záhora), JERGUŠ LAPIN (bača), BRATIA (starý Haviar), HAVRÁNIA CESTA (Haško), POLNOČNÁ OMŠA (starý vesničan), VÝHYBKA (Korček), VRECKÁRI (Dodo), NIET INEJ CESTY (Veštík), STOPY NA SITNE (Ignác Kaška), ZLOZOR (Jonáš), NAŠI PRED BRÁNAMI (drotár Ďurček), DOSŤ DOBRÍ CHLAPI (Vendel), SKRYTÝ PRAMEŇ (Balser), KTO ODCHÁDZA V DAŽDI… (Križan), OHNIVÉ KRIŽOVATKY (děda Beluš), TETOVANÉ ČASOM (Petrák), HORÚČKA (otec), ČERVENÉ VÍNO (Slivnický), 10 % NÁDEJE (kapitán VB), BIELA STUŽKA V TVOJICH VLASOCH (Vengloš), DVERE DOKORÁN (dědeček), NIE (Beláň), POÉMA O SVEDOMÍ (starý typograf), SNEH POD NOHAMI (školník), BLÍZKE DIAĽAVY (Seginka) a nebo HODINY (dědeček).
Poslední Greššovou slovenskou rolí byl Nezir (FÉNIX). Daboval i své slovenské kolegy (ADVOKÁTKA či PENELOPA). V českém filmu se postupně a ojediněle objevoval výrazně jako Havel Milota v Helgeho STUDU (1967), Pleschner v KRONICE ŽHAVÉHO LÉTA (1972) Jiřího Sequense, stařeček ve sklípku (mluví Oldřich Velen) v Sequensově POKUSU O VRAŽDU (1973), dědeček (mluvil Karel Houska) ve snímku CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU (1979) Josefa Pinkavy, strýc Kozubík (namluven Vladimírem Šmeralem) ve Cvrčkově dramatu DĚTI ZÍTŘKŮ (1980) a naposled odstrčený děda Bartůněk (namluvil herec Ota Sklenčka) v Kachyňově filmu POZOR, VIZITA! (1981).