Jiří Hrzán (1939 - 1980)

Narodil se 30. 3. 1939 v zahradnické rodině ve starobylém husitském městě Tábor. Byla to doba nejsmutnějšího času československého národa. V českých zemích zavládla nacistická moc, která trvala šest let. Otec Jiřího byl odborníkem pro zakládání nových zahrad, traduje se, že navrhoval zahradu v Sezimově Ústí pro pana prezidenta E. Beneše, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník. Jiří se již v raném věku věnoval různým kolektivním sportům, hokeji a fotbalu, také lehké atletice. Maminka Marie se vzorně starala o celou početnou rodinu, čtyři děti - Jaroslava, Helenu, Květu a nejmladšího Jirku, který toužil být kominíkem. Už jako dítě rád slézával výšky.

V září 1962 nastoupil vojenskou službu do Armádního uměleckého souboru, kde hrál s řadou svých kolegů z divadla, např. Kodetem, Zahajským, Grossmanem a jinými. Tam se začal ještě více profilovat do své typické polohy. Tady se seznámil s Věrou Šmídovou, kterou si vzal za manželku v roce 1963, následujícího roku se mu narodila první dcera Barbora, dnes oblíbená herečka. Po čase se narodila i druhá dcera Tereza. Přesto, že miloval svou ženu, bohužel vztah nebyl pro Jirku udržitelný. Byl neustálé v pokušení krásných žen, tak se s manželkou rozvedl. Stačil se za svůj život ještě i podruhé rozvést. Vyhledával přítelkyně mezi manekýnami, herečkami a zpěvačkami, které jeho život silně ovlivňovali. On skutečně ženy miloval, dovedl je kouzlem své osobnosti velice přitáhnout. Byl nespoutaným milovníkem žen a plného života. Poměrně často své lásky střídal. V oblibě měl ženy hlavně dlouhonohé a vyšší než byl sám.

Přestože Jiří špatně vyslovoval písmeno „ř“ a měl potíže s koktáním, svůj problém dovedl později proměnit v legraci na prknech divadla, ale i před kamerou. Netrvalo dlouho a rázem patřil mezi výrazné mladé osobnosti českého herectví. Získal angažmá v Semaforu. Po krátkém čase přešel do pardubického divadla, kde hrál mimo jiné i Josef Somr. Jiří zažádal opět o možnost studia na DAMU, byl přijat a vstoupil rovnou do třetího ročníku. Od roku 1965 účinkoval již v souboru pražského Činoherního klubu, kde hrála plejáda vynikajících herců, Jan Kačer, Petr Čepek a jiní. Dobrá herecká parta měla na Jirku ohromný vliv. Projevil tu talentovanou schopnost herecké improvizace. V perfektní roli vzpomeňme Halibuta v PENZIÓNU PRO SVOBODNÉ PÁNY S. O´Caseyho, Dobčinskiho v REVIZOROVI N. V. Gogola. Také byl dlouhé roky členem hereckého fotbalového týmu Amfora.

V prvním filmu si zahrál již v roce 1960, ale další cesta k filmu nenechala na sebe dlouho čekat. Nabídku výrazných rolí dostal až ve filmu SVATBA JAKO ŘEMEN (1967) a hned další film PENZION PRO SVOBODNÉ PÁNY (1967) kde Hrzán ukázal i své pohybové přednosti. Poté dostal svoji nejlepší filmovou roli v NEBESKÝCH JEZDCÍCH od Jindřicha Poláka. Do postavy Prcka v dramatickém ději filmu dokázal vnést nádhernou osobitost svého upřímného humoru.