Vladimír Menšík (1929 - 1988)

"Humor je vážná věc. Jakákoliv tvořivá práce se neobejde bez vnitřní pohody tvůrce. Radost a utrpení je možné v umění zúročit jenom tehdy, když je do hloubky zažité. Jsou sice v životě člověka události a situace nad jeho síly, ale častěji nás trápí a rozdrobují rozličné malichernosti, kterým připisujeme větší význam, než ve skutečnosti mají. Schopnost uchovat si vnitřní pohodu spočívá v tom, najít věcem pravé místo v žebříčku hodnot a věnovat se podstatnému. Populární může být na čas i diletant, zatímco dobrý herec někdy zůstává na okraji diváckého i odborného zájmu. Lidovost je v pravdivosti a ani humor není humorem bez lidskosti a laskavosti.“ - Z knihy V. Menšíka Stromeček mého veselého života.

Později se pokusil dostat na brněnskou JAMU. Na druhý pokus se mu to podařilo a po absolutoriu dostal umístěnku do Vesnického divadla. Tam ho objevil E.F. Burian, který jej také angažoval. V jeho divadle Menšík dostal příležitost hrát, zpívat, tančit i recitovat. Ačkoliv byl tímto prostředím plně pohlcen, toužil poznat film.

Poprvé stál před kamerou při natáčení snímku VELKÁ PŘÍLEŽITOST a jako komparsista účinkoval ještě několikrát. Výrazněji na sebe upozornil rolí italského mechanika v Radokově filmu DĚDEČEK AUTOMOBIL. Díky natáčení se dostal do konfliktu s E.F. Burianem, který film nesnášel, což byl hlavní důvod, proč Menšík odešel z divadla a podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov. Na divadelní prkna se pak vracel jen ojediněle.

Na druhou stranu se tak na přelomu 50. a 60. let mohla naplno rozjet jeho filmová kariéra. Vedle rolí komického charakteru (barman v LIMONÁDOVÉM JOEOVI, policajt v BÍLÉ PANÍ, ing. Čert ve VRAŽDĚ ING. ČERTA) zvládal i postavy tragikomické nebo dokonce dramatické (číšník Kici v detektivce 105% ALIBI, školník ze snímku AŽ PŘIJDE KOCOUR, mnich Bernard v MARKÉTĚ LAZAROVÉ nebo Jořka Pyřk z nezapomenutelného filmu VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI).