Jan Kačer 87 let


Jan Kačer svými mnohočetnými aktivitami obohacuje již přes padesát let české divadlo i film a v různých dobách patřil vždy k uznávaným uměleckým osobnostem, byť v době normalizace s omezenými možnostmi uplatnění. Narodil se ve východočeských Holicích a pocházel z dobře situované rodiny, ale po roce 1938 zkrachovala rodinná továrna na výrobu obuvi a otec krátce nato spáchal sebevraždu. Janu Kačerovi pak přesto překážel buržoazní i židovský původ po roce 1948 a místo gymnázia zamířil na keramickou školu v Bechyni. Tady se poprvé nadchl pro divadlo, zároveň se věnoval sochařství a zájem o výtvarné umění u něj přetrvává dodnes. Náklonnost k divadlu ale převládla a v letech 1954-1960 absolvoval studium režie na DAMU.

Ke spolupráci s filmem byl přizván znovu v roce 1963, kdy v režii Kádára a Klose natočil válečné drama SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN (1963), v němž již dostal hlavní roli zraněného partyzána Pavla. Působivými kreacemi mladých mužů na životní křižovatce pak významně přispěl do filmů československé nové vlny, které útočily na socialistickou realitu, ať již přímo nebo uměleckou metaforou (CESTA HLUBOKÝM LESEM, 1963; KAŽDÝ DEN ODVAHU 1964; NIKDO SE NEBUDE SMÁT, 1965; DEN SEDMÝ, OSMÁ NOC, 1969). Zajímavou příležitost dostal v postavě fanatického řádového rytíře Armina ve Vláčilově ÚDOLÍ VČEL (1967), popularitu mu ale přinesl i komediální žánr (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY, 1966). Z jeho příležitostné spolupráce s televizí připomeňme alespoň postavu slepého Edwarda Rochestera v seriálu JANA EYROVÁ (1972).

Mezitím se v roce 1965 Jan Kačer vrátil do Prahy a patřil k zakládajícím členům Činoherního klubu. Znovu se prosadil jako režisér, především uváděl ruské autory (Revizor, Višňový sad, Na dně, Strýček Váňa), uplatnil se ale i herecky. Počátkem sedmdesátých let pohostinsky režíroval i v Národním divadle, dostal i příležitost v zahraničí, v Národním divadle v Oslu to byly opět inscenace ruských klasiků (Zločin a trest, Višňový sad). Jeho svobodomyslné postoje i sepjetí se zapovězenými filmy šedesátých let jej donutily v roce 1975 k opětovnému odchodu do Ostravy a deset let pak režíroval ve Státním divadle (Sen noci svatojánské, Cyrano z Bergeracu, Krysař), jako herec se uvedl například v titulní roli Othella. Do této doby spadá i Kačerův ojedinělý pokus o filmovou režii MĚSTO MÉ NADĚJE (1978), který se však ani náznakem nepřiblížil kvalitám jeho divadelní práce. Jako filmový herec dostal v 70. letech příležitost jen ojediněle, navíc ve slovenských filmech.

Po předchozím hostování v Divadle E. F. Buriana se nakonec v roce 1986 vrátil do Prahy jako člen Laterny Magiky, na postu režiséra se prosadil ve Vinohradském divadle (Urmefisto, Hlasy ptáků). Přišly i nové nabídky od filmu (OPERACE MÉ DCERY, 1986; VLASTNĚ SE NIC NESTALO, 1987). Změněné politické poměry po roce 1989 zhodnotily umělecký význam Kačerovy osobnosti a jako režisér působil na naší přední scéně v Národním divadle (1990-1997), uvedl řadu inscenací domácího i světového repertoáru (Zimní pohádka, Peer Gynt, Smrt obchodního cestujícího, Oblak a valčík, Podivní ptáci), v nichž si přiděloval i menší role. Od roku 1997 zůstává v Národním divadle výhradně hercem, zatím naposledy jej diváci mohli vidět v představeních Čekání na Godota nebo Špinavé ruce. Filmovému herectví se Jan Kačer věnuje již jen výjimečně (VÝCHOVA DÍVEK V ČECHÁCH, 1997; BOLERO, 2004), mimořádnou popularitou spojenou i s bulvární medializací mu přinesla role podnikatele Františka Rubeše v seriálech RODINNÁ POUTA (2004) a VELMI KŘEHKÉ VZTAHY (2007).


3.10.1936
Holice, Československo
Jan Kačer csfd

MocGump - pes, který naučil lidi žítChata na prodejHlas pro římského králeZločin v PolnéKrásnoCizinec a krásná paníSama v čase normálnostiPost BellumBoleroSentimentPodzimní návratVincenz PriessnitzModré z nebeVýchova dívek v ČecháchHranice stínuPeriferieStrážní anděléMalostranské humoreskyNesmluvená setkáníDivadelní románOhnivé jaroPolíček č. 111Mistr KampanusStudňa mladostiSvědek umírajícího časuZápas o člověka NelibuMata HariNedosněné snyČlověk proti zkázeDuše a dušičkyPetr a JanVlastně se nic nestaloZemřeš, kdy budeme chtítVyjdi ze stínu!Operace mé dceryPrinc a skřivánekVlčí boudaAlbertZločin v obrazárněKočkaObyčejná historiePosedlostSchůzka se stínyVinobraníDrž se rovně, KačenkoMěsíční tóninaNa ostrověKotva u přívozuAEIOUJako listy jednoho stromuSonáta v Mariánských LázníchMěsto mé nadějeSúkromná vojnaCesta ženyKonec knihy VI.LekceOtcové a dětiMata HariPostřílení ptáci svědčí o válce


Aktualizace osobnostního profilu Jan Kačer: 5.1. 2024 13:31