Zdeněk Hradilák (1938 - 1988)

Zdeněk Hradilák se narodil 13. srpna 1938 v ostravském Zábřehu. Nejprve se chtěl stát filmařem a proto v letech 1953 – 1957 absolvoval Vyšší filmovou školu v Čimelicích. Ovšem po vojenské prezenční službě se rozhodl pro hereckou kariéru. Jako herec začínal ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961 – 1964).

Svým hereckým výrazem často přetvářel silné a robustní postavy různého zázemí a založení v českém a světovém repertoáru. Zvládal dobře komické i tragické kreace. Na českých jevištích se představil ve více jako sto divadelních postavách.

Zprvu se představil jako Okápek („Sen noci svatojánské“), Seyton („Macbeth“), Kořínek („Tři chlapi v chalupě“), Pilát („Hvězda zvaná Pelyněk“), Strážník („Mnoho povyku pro nic“), Lord Babberley („Charleyova teta“), Tiberge („Manon Lescaut“), Don Juan („Don Juan“), Druhý asistent („Bílá nemoc“), Šandor („Jánošík“), Vilím („Velbloud uchem jehly“), Gustav („Vajíčko“), Vikomt („Ideální manžel“), Valvert („Cyrano z Bergeracu“), Melichar („Kat a blázen“) i Hrabě („Figarova svatba“).

Z dalších divadelních příležitostí od začátku 70. let si připomeňme inscenace „Hrátky s čertem“ (Otec Školastykus), „Brouk v hlavě“ (Viktor Champsboisy), „Mandragora“ (Mikulka), „Tomáš Becket“ (Tomáš Becket), „Hamlet“ (Horacio), „Král Lear“ (Hrabě z Kentu), „Švejk“ (Nadporučík Lukáš), „Válka vypukne o přestávce“ (Bendl), „Lucerna“ (Mlynář), „Muž z kraje la Mancha“ (Hospodský a Guvernér), „Amadeus“ (Josef II.), „Cid“ (Don Fernando), „Třináctá sestra“ (Doktor), „Svatá Jana“ (d‘Estivet), „Rozervanec aneb Ženichem z nudy“ (Stifler), „Nesympatický mladý muž“ (Pavel Petrovič), „Silvestr“ (Jarmánek), „Zub za zub“ (Poručík Pet Byrnes) atd.