Zdeněk Kutil (1923 - 1988)

Zdeněk Kutil se narodil 28. prosince 1923 v obci Choltice. Studoval, přesto se jako neškolený herec stal profesionálem a v prvních létech své umělecké činnosti (1945 – 1951) prošel Studiem ZD v Liberci, teplickým Městským divadlem (1945 – 1948), Městským oblastním divadlem v Písku (1948 – 1949) a mladoboleslavským Městským oblastním divadlem (1949 – 1951). Jako herec a režisér poté působil ve Městském oblastním divadle na Kladně (1951 – 1952) a hned v českobudějovickém Krajském oblastním divadle (1952 – 1957). Nakonec definitivně přešel do Prahy, do Divadla S. K. Neumanna (1957 – 1988), kde se Kutil herecky realizoval až do své smrti.

Dále se objevil v inscenacích „Chirurg Platon Krečet“ (Bublik), „Cyrano z Bergeracu“ (Ligniére), „Koho tlačí bota“ (Ivanovič), „Zvony“ (Dufek), „Bouře“ (Sebastian), „Blecha“ (Car), „Vojna a mír“ (Napoleon Bonaparte), „Tvrdohlavá žena“ (Hrdopyška), „Sen noci svatojánské“ (Egeus), „Večer tříkrálový“ (Kněz), „Smrt obchodního cestujícího“ (Charley), „Tobě hrana zvonit nebude“ (Viktor Brebera), „Romeo a Julie na konci listopadu“ (Ing. Karel Pluhař), „Nasredin“ (Nasredin), „Don Juan“ (Pan Neděla), „Tři na lavičce“ (Luigi), „Periférie“ (Noční hlídač), „Útěk“ (Převor), „Bidýlko“ (zloděj Ferdinand Stavinoha), „Ďábelský kruh“ (Braum), „Žebrácká opera“ (Jakob) aj. Z jeho režií si uveďme „Lucernu“ a nebo „Štěstí nepadá s nebe“.

Po příchodu do Prahy se též poprvé zjevil na našem stříbrném plátně. Do konce 60. let se Kutil představil v menších i větších rolích poddůstojníka (POSLUŠNĚ HLÁSÍM), poručíka (ZÁŘIJOVÉ NOCI), tajemníka Pavelky (TOUHA), dělníka Havlíka (CHLAP JAK HORA), Blaschkeho (HLÍDAČ DYNAMITU), opilce Málka (ČERNÁ SOBOTA), dozorce Práška (REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE), předsedy JZD (POUTA), pacholka a myslivce (ĎÁBLOVA PAST), seržanta (PEVNOST NA RÝNĚ), strážníka (MALÝ BOBEŠ VE MĚSTĚ), Jožka Černíka (DEVÁTÉ JMÉNO), Josefa Adamce (ŠKOLA HŘÍŠNÍKŮ), vedoucího statku Krále (VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ), dozorčího (POKLAD BYZANTSKÉHO KUPCE), hraběcího komorníka Reinera (MARKETA LAZAROVÁ), dělovoda (MARATÓN) i mistra šermu (SLASTI OTCE VLASTI).

Během normalizace se až do své smrti předvedl mj. ve snímcích JEDEN Z NICH JE VRAH (řidič Karel Hess), CESTY MUŽŮ (starší vůdce bandy Grůbel), VÝSTŘELY V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH (žalobce), ZBRANĚ PRO PRAHU (děda), ZA VOLANTEM NEPŘÍTEL (Šíma), OSVOBOZENÍ PRAHY (redaktor Kučera), ČAS LÁSKY A NADĚJE (dělník), BOUŘLIVÉ VÍNO (družstevník Líbal), VOLÁNÍ RODU a NA VELIKÉ ŘECE (Karas), VÍTĚZNÝ LID (plukovník), STÍNY HORKÉHO LÉTA (banderovec), TAJEMSTVÍ OCELOVÉHO MĚSTA (průvodčí), TEMNÉ SLUNCE (hlídač v Grottupu), ZRALÉ VÍNO (klempíř), SMRT TALENTOVANÉHO ŠEVCE (výpravčí), PODIVNÁ PŘÁTELSTVÍ HERCE JSENIA (šikovatel) apod.