Maurice Tourneur (1873 - 1961)

Režisér Maurice Tourneur patří ke stěžejním osobnostem francouzské kinematografie 20. století. Jako progresívní umělec se prosadil především v němé éře, hodnotné filmy ale točil až do období po druhé světové válce. Uplatnil se i v Americe a má také svou hvězdou na hollywoodském chodníku slávy. Narodil se jako Maurice Félix Thomas na pařížském předměstí Belleville do rodiny klenotníka, původně pracoval jako grafik a ilustrátor. Po službě v armádě v severní Africe uplatnil své umělecké nadání v ateliéru slavného sochaře Auguste Rodina, nakonec po vzoru svých sourozenců odešel k divadlu.

S filmem začal Maurice Tourneur spolupracovat v roce 1911 na výzvu svého přítele Emila Chautarda. Od postu asistenta režie se brzy dostal k samostatné režii a v letech 1912-1914 natočil řadu krátkých a dva celovečerní filmy. Na počátku první světové války odešel do Spojených států, kde pokračoval v úspěšně nastartované dráze filmového režiséra. Tournerovy filmy té doby se vyznačovaly promyšleným využitím technologických dovedností, jako někdejší scénograf a grafik dbal také na kvalitní práci architektů a výtvarníků a spolu s nevšedním snímáním kamery se jeho práce setkávala s velmi příznivým ohlasem kritiky. Z jeho amerického období připomeňme alespoň adaptaci Cooperova románu POSLEDNÍ MOHYKÁN (The Last of Mohicans, 1920). Originál tohoto snímku dnes schraňuje Národní filmový archív USA jako významné umělecké dílo té doby.

V roce 1921 získal Tourneur americké občanství, o rok později správně vycítil, že budoucnost amerického filmu leží v tehdy teprve začínajícím Hollywoodu a přesunul sem své působení. On sám důrazně prosazoval film jako umělecký celek a neuznával tehdy vzrůstající kult hvězd, sám se ale neubránil (respektive byl nucen) spolupracovat s nejslavnějšími herečkami té doby, za všechny připomeňme Mary Pickford (DOLAROVÁ PRINCEZNIČKA – The Poor Little Rich Girl, 1916. Mezitím se v roce 1923 rozešel se svou první manželkou Fernande Petit, podruhé se oženil po návratu do Francie s herečkou Louise Lagrange (1898-1979). K návratu do Evropy jej přiměl spor se společností MGM, která jej vyšachovala z natáčení TAJUPLNÉHO OSTROVA (The Mysterious Island, 1929).

Ani příchod zvuku neohrozil Tournerovy umělecké ambice a nadále točil filmy, jak ve Francii, tak v Německu, kde krátce po svém příjezdu z Ameriky natočil snímek LOĎ ZTRACENCŮ (Das Schiff der verlorenen Menschen, 1929). V letech 1930-1945 natočil Tourneur ve Francii přes dvacet filmů, z nichž některé byly uvedeny i v československých kinech. Byl to například melodramatický příběh z předrevoluční Francie ŽEBRAČKA U CHRÁMU NOTRE DAME (Les deux orphelines, 1933). V podobně velkorysém stylu byly pořízeny i další historické filmy PATRIOT (Le patriot, 1937) o intrikách na dvoře cara Pavla I. nebo KATIA (1938), který též čerpal z ruských dějin. Z několikeré spolupráce s významným hercem Harry Baurem se dále sluší připomenout adaptaci slavné divadelní hry VOLPONE (1941).