Theodor Pištěk (1895 - 1960)

Theodor Pištěk se narodil 13. června 1895 v Praze na Vinohradech do rodiny herce a divadelního ředitele Jana Pištěka (1847 – 1907) a herečky Marie Kouskové – Slánské – Pištěkové. Již od dětství hrál s bratrem na rodinné scéně vinohradské Arény. Odmaturoval na vinohradském gymnáziu a přihlásil se na studium medicíny. Za války sloužil v rakouské armádě a po skončení války musel řídit po zemřelém otci divadlo Aréna (1918 – 1919). K. H. Hillar angažoval jako herce do Vinohradského divadla (1919 – 1921). Později hrál v Divadle Vlasty Buriana, v nuselském Tylově divadle (1936 až 1945) a v Divadle S. K. Neumanna v Libni (1947 – 1951), kterému dokonce nějakou dobu řediteloval.

K filmu se dostal jako autor scénáře (MNICHOVO SRDCE), který napsal ještě v armádě. Dále ještě stvořil jeden scénář (HRABĚNKA Z PODSKALÍ) a režíroval několik snímků (TRNY A KVĚTY, PROUDY, KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ, AFÉRA V GRANDHOTELU či DĚVČE Z PŘEDMĚSTÍ).

Po prví roli ve filmu PRAŽŠTÍ ADAMITÉ (1917) sehrál v němém období několik desítek postav: přítele (MAGDALENA), mecenáše (TRNY A KVĚTY), statkáře Bohdana Dražického (PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT), hrdinu Jánošíka (JÁNOŠÍK), Waldemara Lomeckého (CIKÁNI), Fedora Koryatoviče (KORYATOVIČ), statkáře Jana Zarena (SYN HOR), ministra Augustina Bacha (KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ), Franka Sellinse (CHYŤTE HO!), mlynáře (LUCERNA), Dr. Bezouška (PANTÁTA BEZOUŠEK), mistra Kondelíka (OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. a II. a TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA), průmyslníka Hilberta (EROTIKON), velekněze Košvana (SVATÝ VÁCLAV) atd. atd.

Jeho filmovou popularitu dokládá rovněž jeho účast v rakouských a německých produkcích. Vedl také oblíbenou kantinu v košířských ateliérech Na Kavalírce a od září 1927 i automat Lucerna. V roce 1928 vydával s J. W. Speergerem měsíčník „Revue filmu“, který ale po dvou číslech zanikl.