Marisa Berenson 77 let

"Kdysi jsem patřila k jedněm z nejlépe placených modelek na světě."

Začátkem 70. let byla vidět vedle francouzského barona Davida Reného Rothschilda. Jejím prvním manželem byl v letech 1976-1978 kalifornský průmyslník James Randall, se kterým žila v Beverly Hills, v sídle, které Randall koupil od herečky Debbie Reynoldsové. Z tohoto svazku má dceru Starlite Melody Randallovou (1977), která se objevila v reality show “Gastineau Girls” (2005). Druhým manželem byl právník Aaron Richard Golub, se kterým žila v letech 1982-1987. Během rozvodového řízení soudce určil, že "navýšená hodnota herecké a modelingové kariéry Paní Berensonové [během manželství] byla společným majetkem manželů" a musí se posuzovat v rámci každé smlouvy o vyrovnání. Mladší sestra Berinthia byla známá jako modelka, herečka a fotografka pod jménem Berry Berenson (už jako vdova po Anthony Perkinsovi zahynula 11. září 2001 v prvním letadle, které narazilo do budovy WTC. Marisa v té době mimochodem zrovna letěla z Paříže do New Yorku.)

Na modelingové výsluní se dostala v 60. letech. V červnu 1970 se objevila na obálce časopisu "Vogue", v prosinci 1975 to byl "Time". Na stránkách "Vogue", pro který pracovala jako fotografka její sestra, byla začátkem 70. let k vidění velmi často. V mládí Marisa v hojné míře obrážela noční kluby a různé společenské akce a vysloužila si titul "Královna scény". Yves Saint Laurent ji zase nazval "Sedmdesátkovou dívkou". Časem se dočkala několika rolí dam z vyšších kruhů ve významných filmech: manželka skladatele Gustava von Aschenbacha z Viscontiho dramatu podle románu Thomase Manna SMRT V BENÁTKÁCH (1971) nebo dědička obchodního domu, Židovka Natalia Landauerová, z romantického muzikálu KABARET (1972) s Lizou Minnelli, se kterou jsou od té doby výborné kamarádky. Za svůj "kabaretní" výkon se Marisa dočkala dvou nominací na Zlatý glóbus ("nejlepší herečka ve vedlejší roli" a "nejslibnější nová herečka") a cenu BAFTA a ceny pro "nejlepší herečku ve vedlejší roli" od Národního výboru kritiků (National Board of Review).

Její zřejmě neznámější rolí byla nešťastná Lady Lyndonová z Kubrickova historického dramatu BARRY LYNDON (1975). Zde byly kritiky ovšem dosti strohé ("Marisa Berensonová se nádherně nosila ve svých kostýmech a parukách."). Koncem 70. let měla v životopisném snímku představovat Vivien Leighovou, z plánů ale nakonec sešlo. Po druhém rozvodu přesídlila do Francie a následovaly evropské filmové projekty. Žádný další však již ani zdaleka nedosáhl umělecké úrovně prvních tří snímků. Dvakrát propůjčila svoji tvář manželkám slavných osobností: seriál "Hemingway" (1988), drama VELKÝ BĚLOCH Z LAMBARÉNÉ (1995). Hostovala v TV seriálu "To je vražda, napsala" (1992) nebo "Maigret" (1996). Z posledních filmů si zatím nejlépe vedlo italské drama I AM LOVE (Jsem láska, 2010). Marisa Berensonová je autorkou instruktážní knihy pro ženy "Dressing-Up" (Oblékání, 1983) a předsedkyní výboru jedné organizace sponzorující divadlo.