Bogusław Linda 71 let

Boguslaw Linda se narodil v červnu 1952 v Toruni. V letech 1971-75 studoval herectví a režii na Vysoké divadelní škole v Krakově (PWST). Po dvouletém angažmá na slavné krakovské scéně Stary Teatr se přestěhoval do Vratislavi, kde na scéně Polského divadla ztvárnil mj. Hamleta. V roce 1981 v souvislosti s rozvíjející se úspěšnou filmovou kariérou přesídlil do Varšavy, kde spolupracoval především s divadly Teatr Wspólczesny a Studio. Hostoval rovněž v Lublinu a Vratislavi. V 80. letech si opakovaně vyzkoušel i divadelní režii.

V Kieslowského psychologickém dramatu NÁHODA se objevil jako student medicíny Vítek. Ve filmu se rozvíjí tři značně rozdílné varianty jeho životního osudu, o kterých rozhoduje tak banální věc, jako je zmeškání či dostižení odjíždějícího vlaku. V historickém dramatu z počátku 20. století HOREČKA natočeném Agnieszkou Holland zaujal jako fanatický anarchista a dobrodruh Gryziak - za tuto roli získal cenu na národním festivalu v Gdaňsku. V dramatu téže režisérky OSAMĚLÁ ŽENA vytvořil otřesnou postavu psychicky narušeného invalidy Jacka, který brutálně zavraždí důvěřivou družku. Vedle tří hlavních úloh se v témže roce objevil jako jedna z vedlejších postav slavného Wajdova filmu ČLOVĚK ZE ŽELEZA.

V průběhu jediného roku se tak Linda stal idolem generace, která sympatizovala s hnutím Solidarita a fandila alternativně laděným filmovým dílům. Jeho nesporné charisma a výkony na plátně i televizní obrazovce z něj posléze udělaly nejoblíbenějšího polského herce posledního dvacetiletí, opakovaně vítězil v anketách popularity. V 80. letech ztělesňoval nejčastěji mladíky rozporuplných vlastností, jejichž morálka a činy jsou deformovány tragickými okolnostmi na pozadí významných historických a společenských událostí. V historické fresce DANTON režírované Andrzejem Wajdou se tak proměnil ve fanatického přívržence teroru Saint Justa, v psychologicko-historickém dramatu MATKA KRÁLŮ režírovaném J. Zaorskim se objevil jako přesvědčený komunista Klement Král, hrdina válečného odboje a později krvavá oběť stalinských procesů. V rodinné společensko-historické fresce MAGNÁT režírované F. Baronem byl nezdárným synem uhlobarona. Diváci mohli Lindu vidět v jednom z dílů slavného Kieslowského cyklu DEKALOG.

Herce několikrát využili i maďarští filmaři. Zahrál si pianistu Lászloa v komorním příběhu o nešťastné lásce PANÍ ESKYMAČCE JE ZIMA, cenzora Kornéla v historickém dramatu LISTY, KVĚTINY, VĚNCE nebo ambiciózního ministerského úředníka v politické fikci VHODNÝ ČLOVĚK PRO CHOULOSTIVOU ZÁLEŽITOST. U nás Lindovo herectví využil režisér Michálek ve válečném dramatu JE TŘEBA ZABÍT SEKALA, kde herec vytvořil hlavní postavu nepoctivě zbohatlého sedláka kolaborujícího s Němci. Za tuto roli byl Linda nominován na Českého lva v kategorii nejlepší mužský výkon v hlavní roli. Objevil se též jako oficiální host v letech 1992 a 1998 na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.