Eduard Izotov (1936 - 2003)

„Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit. Nevypadám já věru zle, zkrátka chlapec, jak má být. Před naší - za naší, cesta má, ať nepráší!“ Jakkoliv se Ivánkovi v oblíbené pohádce dařilo, životní cesta jeho představitele, Eduarda Konstantinoviče Izotova, někdy poměrně prašná byla.

Eduard Izotov ve filmu debutoval v roce 1959 hlavní rolí v melodramatu V TICHÉ STEPI. V následujících letech natočil několik dalších filmů - SILNĚJŠÍ NEŽ URAGÁN (1960), AHOJ, DĚTI (1962), zlomem v jeho kariéře se však stala právě až filmová pohádka MRAZÍK (1964) a role Ivana, která z něj udělala hvězdu.

Eduardovi se nevyhýbaly ani zajímavé divadelní role; hrál například v komedii Hoře z rozumu nebo hlavní roli Freda v muzikálu Líbej mě, Káťo!, kde diváky okouzloval svým silným čistým hlasem.

Po roli Ivana v Mrazíkovi byl zván na zájezdy po celém tehdejším SSSR, Eduard byl ale trochu líný a nevyužíval plně všeho, čím ho obdařila příroda. Miloval zpěv, miloval film a divadlo, to všechno se mu dařilo lehce a bez většího úsilí, ale nebyl kariérista, který by se hnal za úspěchem „přes mrtvoly“, i když oficiální uznání se mu líbilo. Podle vyprávění jeho ženy Ingy to byla právě Eduardova lenost a přílišná sebestřednost, tolik podobná jeho nejznámější roli, která vedla k jejich postupnému odcizení. I po rozvodu však zůstali dobrými přáteli, i když oba měli jiné partnery. Eduard s novou životní družkou Irinou navštěvoval Ingu a Veroniku na chatě a každoročně se scházeli při oslavě Veroničiných narozenin.