Filmová společnost Nikkacu byla v padesátých a šedesátých letech předním studiem na trhu s béčkovými thrillery a Seidžun Suzuki je dnes považován za jejich nejvýznačnějšího tvůrce. Ve své době ovšem byl pouze jedním z mnoha řemeslných režisérů s roční bilancí cca čtyř celovečerních filmů. Čím se však od svých kolegů odlišoval, byl jeho přístup k předem nalinkovaným studiovým zakázkám. Pro Suzukiho byl obsah druhořadý; jeho hlavním potěšením byla práce s vizuální stránkou filmu. Střih, kamera, dekorace a světla představovaly pro tohoto bytostného formalistu prostředky jeho seberealizace. Ve filmu OZNAČEN K ZABITÍ (Branded to Kill, 1967) dosáhly Suzukiho obrazové a stylové hrátky vrcholu, po němž ovšem následoval jeho pád z výplatní listiny Nikkacu. Až v osmdesátých letech se díky nezávislé produkci mohl k filmování vrátit občasnými autorskými filmy plnými nespoutané obrazotvornosti.