František Hanus (1916 - 1991)

František Hanus se narodil 12. května 1916 ve Valašském Meziříčí do učitelské rodiny. Studoval valašské gymnázium a začal se učit řezbářem. Prodával také na jarmarcích, zpíval, tančil a stepoval. O prázdninách si vydělával jako dělník na pile. Po maturitě se chtěl věnovat oboru přírodních věd či medicíně. Nechal se však inspirovat umělecky zaměřenými rodiči a nastoupil na pražskou dramatickou konzervatoř, kteroužto absolvoval v roce 1941.

V mládí byl zejména představitelem klaunských, ale i milovnických mladých hrdinů. Ve zralejším věku se přehrál do svérázných charakterních úloh, kde předvedl své přirozené, moderní herectví. Objevil se v různých žánrových hrách (například ve hrách „Artisté“, „Jindřich II.“, „Sen noci svatojánské“, „Legenda o lásce“, „Jedenácté přikázání“, „Královna Kristina“, „Jan Žižka“, „Nositelé řádu“, „Barbaři“, „Josefína“ či „Král Jan“ atd.). Také jeho syn Petr Hanus (1951 – 2005) se věnoval divadelnímu a filmovému herectví.

První filmovou hereckou příležitost získal v hlavní roli flamendra malíře Jana Sýkory ve Špelinově dramatu PRAŽSKÝ FLAMENDR (1941). Tato role mu přinesla u publika velikou popularitu, která ho provázela celou kariéru. O tři roky později hrál tři role: cestovatele (krátká reklama STÍN), Petra Málka (SOBOTA) a Petra Domina (JARNÍ PÍSEŇ). Následující rok vytvořil svoji nejslavnější a největší postavu starého Leopolda Koháka, který se vrací ke svým kořenům a k milované řece Sázavě, která mu vrátí jeho ztracené mládí v Krškově poetickém filmu ŘEKA ČARUJE (1945).

Ke konci čtyřicátých a v padesátých letech byl představitelem zejména mladých hrdinů různých profesí: ing. Bečvář ve Slavínského komedii POSLEDNÍ MOHYKÁN (1947), Franta Jirman v HARMONICE (1947), architekt v dramatu DS – 70 NEVYJÍŽDÍ (1949 – 1950), uhlíř v Zemanově PYŠNÉ PRINCEZNĚ (1952), Jan Benda v PÍSNIČCE ZA GROŠ (1952), pláteník v pohádce BYL JEDNOU JEDEN KRÁL... (1954), autor filmu v satiře ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956) a další.