Antonín Holzinger (1891 - 1954)

Antonín Holzinger se narodil 30. března 1891 v Praze. Po vystudování se stal úředníkem, ale touha po herectví, ke kterému nakonec odešel, byla silnější. Byl totiž pěvecky nadaný a pěvecky se školil u Emila Buriana, dlouholetým členem opery Národního divadla v Praze a otcem E. F. Buriana.

Holzinger byl nejčastěji obsazován do různých menších starokomických bodrých operetních postav, ať již záporných či kladných charakterů. K těmto rolím ho již od začátku předurčovala menší, zakulacená postava, dobrácký obličej, střídmá mimika, úsporná práce s tělem a školený hlas.

Za svého ředitelování v Karlíně se pokoušel uvádět klasické operety v soudobých (často parodických) úpravách („Krásná Helena“), které se musely přizpůsobit požadavkům nastávající socialistické kultury. Nechával inscenovat také operety v klasickém hávu (např. hru „Nic se nestalo“). Pro nezájem těchto her u obecenstva byl Holzinger odvolán a na jeho místo nastoupil financiér divadla Hugo Kraus.

S českou kinematografii přišel Holzinger poprvé do styku na přelomu desátých a dvacátých let v menších postavách ve snímku PÍSEŇ LÁSKY (1919; hrál zde Impresária) Vladimíra Majera a v Binovcově ROMÁNU BOXERA (1921).