František Klika (1896 - 1956)

František Klika se narodil 10. prosince 1896 v Praze. Na hereckou práci se nijak nepřipravoval, ale zkušenosti získal nejdříve u kočovné divadelní společnosti ředitele Rudolfa Lince. Na dlouhá léta zůstal členem – hercem a režisérem brněnského Národního divadla (1924 – 1945), ředitelem přerovského Hanáckého divadla (1945 – 1946), hercem a režisérem Činohry 5. května v Praze (1946 – 1948) a poté Divadla státního filmu (1948 – 1951), z něhož odešel na odpočinek. Ale ještě za německé nacistické okupace režíroval a hrál v brněnské České lidové scéně a Uranii v Praze.

Z Klikových divadelních kreací si uveďme například Alfréda Doolittla v komedii dramatika G. B. Shawa „Pygmalión“, Sancho Panzu ve „Zmoudření dona Quijota“, Harpagona v „Lakomci “ spisovatele Molièra a tak dále. Z jeho režií vynikla inscenace„Čest poručíka Bakera“ (1951) inscenovaná na scéně Divadla státního filmu. Využíval svoji podsaditou zavalitou menší postavu, kulatý obličej a lidový měkký hlas.

Ač herec, do českého filmu vstoupil dosti nezvykle – jako autor námětů, scénářů a jedné režie v němém období. Z jeho námětů vznikly melodrama PRAŽSKÁ ŠVADLENKA (1926), s podtitulem MAMINČINY SLZIČKY, a JEJÍ PRINC (1927), jiným názvem SIROTEK, režiséra ruského původu V. Ch. Vladimírova, který současně napsal scénáře, a komedie režiséra Martina Friče VŠE PRO LÁSKU (1930) s Valentinem Šindlerem a Suzanne Marwille v titulních úlohách, kde si František Klika současně zahrál třetí titulní úlohu zhýčkaného Douglase Odkolky. V roce 1929 si napsal vlastní námět, scénář a pokusil se i o režii brněnské komedie STRÝČEK Z AMERIKY (1929).

Na dalších třináct let se ve filmových análech odmlčel kvůli svému mimopražskému angažmá. Situace se ale razantně změnila až po Klikově angažování do Divadla státního filmu. Přes malou epizodku ve Vávrově dramatu ŠŤASTNOU CESTU (1943) a úložku pana rady v krátkém snímku TŘI KNOFLÍKY (1945) se uplatnil v epizodkách znárodněné kinematografie.