Gustaw Holoubek (1923 - 2008)

"Herec nesnáší samotu. O samotě doslova umírá, přestává cítit a myslet."

V letech 1949-1956 působil jako umělecký ředitel, režisér a herec v krakovském Slezském divadle. Během své divadelní kariéry ztvárnil např. titulní roli ve Słowackého "Fantazym" ve vlastní režii (Slezské divadlo Katovice, 1955), soudce Custa v "Korupci v justičním paláci" Uga Bettiho (Komorní scéna Polského divadla Varšava, 1958), Goetze v "Ďábli a pánubohu" Jeana-Paula Sartra (1960), Houslistu v "Jatkách" absurdního dramatika Slawomira Mrožka (1975) a titulní roli v "Králi Learovi" (všechny Dramatické divadlo Varšava, 1977). V roce 1989 vystoupil v "Malé apokalypse" podle povídky svého velkého přítele, Tadeusze Konwického (Divadlo Ateneum ve Varšavě).

Byl nezapomenutelným Gustawem-Konradem v "Tryznách" Adama Mickiewicza uvedených v roce 1967 Kazimierzem Dejmkem v Národním divadle. Komunistická moc chtěla nadále uvádění této hry zakázat, což po posledním představení v lednu 1968 vedlo ke studentským demonstracím proti vládní cenzuře a stálo na počátku tehdejších "březnových událostí" v Polsku. Holoubkovy kreace v hlavní roli ovlivnily celkové vyznění představení a z toho pak plynoucí společenský ohlas. V roce 1981 vytvořil roli Superia v Mrožkově hře "Pěšky", proti čemuž zaprotestovala armáda, např. ve svých novinách "Voják svobody".

Nazývali ho "asketickým analytikem" nebo také "hercem intelektuálem". Objevil se ve stu představeních divadla polské televize, spolupracoval s celou řadou režisérů (mj. Gruza, Englert, Wajda, Kieślowski...). Sám jako režisér přenesl na obrazovky mj. Słowackého "Fantazyho"(1971) a "Kordiana" (1980), "Hamleta" (1974), Gorkého "Na dně" (1994), Szaniawského "Dvě divadla" (1999) a Sofoklova "Krále Edypa" (2005). Profesor Divadelní akademie ve Varšavě. Dlouholetý ředitel Dramatického divadla – odvolaný v lednu 1983 kvůli konfliktu z tehdejší vládou.