Čeští diváci jej znají jako majora Steignitzze ("von Steignitzz, prosím") z komedie TAJNÁ VÁLKA HARRYHO FRIGGA, kde si zahrál po boku Paula Newmana. Werner Peters studoval v letech 1935 až 1937 herectví u Liny Cartensové v Lipsku. Jeho první angažmá jej zavedlo do Stralsundu. Poté hrál v lipském Alt Theater a v Meinzu. Po válce byl zlanařen Wolfgangem Langhoffem do berlínského divadla Deutsche Theater.
Zajímavý osud jej potkal roku 1951. Werner ztvárnil hlavní roli ve filmu, natočného podle románu Heinricha Manna DER UNTERTAN (PODDANÝ). Jeho sestru Emmi hrála Carola Braunbock, pozdější macecha z TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU, byl to její první film. Film měl velmi dobrodružný život, vyvolal ve východním Německu rozporuplné reakce stranických špiček, kdy kladné reakce vystřídaly záporné a naopak. V době, kdy se Werner na premiérách ukláněl a kritici pěli chválu na dílo, kritizující buržoasii, bylo z nejvyšších stranických míst nařízeno "přeschvalování díla". Poté došlo k novému obratu a za roli Diedericha Heßlinga stihl Werner převzít Národní cenu NDR. Poté nový obrat a film byl stažen z veřejného promítání. Poté nový obrat, paradoxně byl prodán na Kubu a do některých jihoamerických států, kde se uváděl v nezměněné podobě. Pak byl film úplně zakázán. Další zvrat přišel v roce 1957, film byl uvolněn do kin, ale zkrácen na 12 minut, trvalo dalších 30 let, než jej uvedli celý.
Dalšími jeho DEFA-filmy byly DER BIBERPELZ (1949), DIE GESCHICHTE VOM KLEINEN MUCK (1953) a ERNST THAELMANN – FUEHRER SEINER KLASSE (1954). Od roku 1955 žil ve Spolkové republice, nejdříve v Düsseldorfu, poté v Berlíně. V následujících letech obsazoval v německých a mezinárodních filmech vedlejší negativní role. K nejznámějším patří NACHTS, WENN DER TEUFEL KAM s Mario Adorfem, DAS HERZ VON ST. PAULI (1957) s Hansem Albersem, DAS MAEDCHEN ROSEMARIE (1958) s Nadjou Tillerovou, DER GREIFER (1958) s Hansjörg Felmy, ROSEN FUER DEN STAATSANWALT (1959) s Walterem Gillerem a Martinem Heldem. Šedesátá léta byla vůbec jeho nejplodnějším obdobím. Hrál ve čtyřech německých Mabuse.. a Edgar Wallace... filmech, které jsou v Německu považovány za vrchol detektivní tvorby tehdejší doby. Německé kinematografii se podařilo natočit nejlepší adaptace původně anglického autora. Pro přirovnání, představte si, že nejlepšího Majora Zemana by natočilo Maďarsko.
Werner byl přizván roku 1961 k práci na zfilmování bestselleru rakouského spisovatele Johannese Maria Simmelse ES MUß NICHT IMMER KAVIAR SEIN. Film, je špionážní komedií, odehrávající se během druhé světové války. V televizi hostoval mimo jiné v pořadu DAS KRIMINALMUSEUM (jedná se o formát, který později využilo naše DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY) a DEM TÄTER AUF DER SPUR. Kromě herectví měl velké zkušenosti z dabingu. V roce 1958 založil dabingové studio Rondo-Film. Ovládal velmi dobře angličtinu, scenáristicky se např. podílel na dabingu britského detektivního seriálu THE AVENGERS (THE NEW AVENGERS) a samozřejmě i daboval. V roce 1963 nadaboval ve fimu THE THIRD MAN Orsona Wellese, svůj hlas propůjčil i Rodu Steigerovi, Walteru Slezakovi, George C. Scottovi, Donaldu Pleasencovi, Van Heflinovi a dalším.