Vladimír Huber se narodil jako Vladimír Schmiedhuber 9. března 1913 v Plzni. K hereckému povolání se zdokonaloval v pozici eléva plzeňského Městského divadla (1937 – 1938). Už jako profesionální herec vystřídal v letech 1938 – 1945 Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích a Středočeskou činohru ředitele Josefa Burdy v Poděbradech.
Na divadelních prknech se objevil ve hrách (bylo jich více jak sto padesát) „Bílá nemoc“ (Syn), „Lakomec“ (Harpagon), „Zlý jelen“ (Strachoš), „Sen noci svatojánské“ (Kdoulička), „Jan Hus“ (Šembera), „Zdravý nemocný“ (Argan a Berald), „Loupežník“ (Učitel), „Revizor“ (Číšník), „Romeo a Julie“ (Stařec), „Taková láska“ (Tošek), „Hrátky s čertem“ (Karborund), „Višňový sad“ (Firs a Přednosta stanice), „Richard III.“ (Měšťan), „Tři sestry“ (Ferapont), „Dvaasedmdesátka“ (Soudce), „Jízdní hlídka“ (Kalaš), „Zkrocení zlé ženy“ (Vincenzo), „Žebrácká opera“ (Pastor), „Julius Caesar“, „Král Lear“ apod.
Ve filmu se Vladimír Huber začal objevovat od svého příchodu do Prahy. Po několika rolích v 50. letech se začal pravidelně před kamerou objevovat od 60. let. Ovšem v 50. letech představoval mj. strojmistra Kostku (NAD NÁMI SVÍTÁ), sedláka (ZTRACENCI), listonoše (HONZÍKOVA CESTA), staršího muže (VINA VLADIMÍRA OLMERA), strážmistra SNB Pepíka Čecha (BOMBA), muže u soudu (O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH), otce titulního myslivce Ondřeje (O MEDVĚDU ONDŘEJOVI) a souseda Mařáčka (ZKOUŠKA POKRAČUJE).
Na začátku 60. let se objevil jako listonoš (RYCHLÍK DO OSTRAVY), starší pán (KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE) a taktéž jako starší muž na schůzi (JARNÍ POVĚTŘÍ).