Josef Ferdinand pocházel z umělecké rodiny, jeho starší bratr František Příhoda (1881-1968) se také věnoval herectví, herečkou byla později i Josefova dcera Olga Příhodová (1910-?). Josef Příhoda vystudoval pražskou konzervatoř a poté působil u několika kočovných divadelních společností (1906-1908), mj. u Marie Zieglerové. Později vzpomínal na tyto těžké začátky, kdy se u něj do důsledku naplnilo úsloví mít hlad jako herec. V letech 1909-1913 účinkoval jako operetní zpěvák a herec v pražské Aréně, poté přešel do Východočeského divadla v Pardubicích, po první světové válce pak natrvalo zakotvil v Praze. Působil mimo jiné v kabaretu U bílé labutě, účinkoval také v Apollu a Adrii, stál i na jevišti Divadla Varieté v Karlíně. Uplatnil se mimo jiné také jako autor několika zpěvoher.
K filmování se Příhoda vrátil až dva roky po válce, kdy se objevil v komedii NIKDO NIC NEVÍ (1947). Poté následovala řada dalších epizodních rolí, z umělecky výraznějších filmů je možno připomenout PYTLÁKOVU SCHOVANKU (1949), HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (1952) nebo OBUŠKU, Z PYTLE VEN! (1955). V této době se Příhoda pochopitelně přehrál do postav starých mužů, opět z nižších sociálních vrstev a vytvořil nemálo rolí dělníků nebo důchodců pracujících v různých profesích. Naposledy hrál v dětském filmu KÁŤA A KROKODÝL (1965).
Josef Ferdinand Příhoda zemřel v Praze 18. prosince 1965 v Praze ve věku 77 let.