David Schickele (1937 - 1999)

David George Schickele byl americký hudebník, režisér a herec. Narodil se dva roky po svém bratrovi Peterovi. Od devíti let hrál na housle (později přešel na violu) a brzy se svým bratrem založil kapelu Jerky Jems and His Balmy Brothers. Oba rovněž působili v komunitním orchestru Fargo-Moorhead Symphony Orchestra, který David již ve svých patnácti letech dirigoval. Na rozdíl od svého bratra, který hudbu studoval i na univerzitě, si David na Swarthmore College vybral obor anglická literatura. Po dokončení vysokoškolských studií (1958) se usadil v New Yorku, kde působil jako houslista na volné noze. Často vystupoval ve slavné koncertní síni Radio City Music Hall.

Po návratu do USA se Schickele rozhodl o Mírových sborech natočit film. Odjel tedy zpět do Nigérie, kde za pomoci dalšího dobrovolníka, Rogera Landruma, natočil snímek nazvaný Give Me a Riddle (1966). V té době se také podílel na produkci prvního komečně šířenému filmu Roba Nilssona The Country Mouse (1968). V roce 1971 uvedl svůj druhý film nazvaný Bushman, který pojednával o Nigerijci žijícím ve Spojených státech. Uprostřed natáčení byl však představitel hlavní role Paul Okpokam deportován zpět do Afriky, načež Schickele snímek musel dokončit bez něj. Film Bushman byl uveden na Chicagském mezinárodním filmovém festivalu, kde byl nominován na hlavní cenu, Zlatého Huga.

V roce 1978 Schickele spolupracoval s Ozziem Ahlersem na hudbě k Nilssonovu filmu Northern Lights. Následujícího roku obdržel Guggenheimovo stipendium a začal s Nilssonem pracovat na scénáři The Peeled Man. Tento projekt nakonec nebyl realizován. V osmdesátých letech hrál ve dvou Nilssonových filmech, Signal Seven (1986) a Heat and Sunlight (1987). Následovala série malých rolí v sedmi snímcích Bobbyho Rotha (v některých z nich hrál i Nilsson). V roce 1992 měl premiéru Schickelův třetí a poslední film nazvaný Tuscarora. V té době se také podílel na střihu Nilssonova filmu Chalk (1996).

David Schickele zemřel na rakovinu ve věku 62 let v San Franciscu, kde dlouhodobě žil. Nilsson mu následně věnoval svůj další film Singing (2000) a poděkování se mu dostalo i v titulcích několika dalších filmů. Jeho syn Graham Spencer „Nighttrain“ Schickele je také herec, který se představil v malých rolích v několika Nilssonových snímcích, přičemž ve filmu Arid Cut (2019) ztvárnil hlavní postavu.