Šansoniér a filmový herec se narodil jako Yvo Livi v italském městě Monsumagmo 13. října 1921 v rodině chudého italského rolníka a drobného výrobce košťat. Byl nejmladším ze tří dětí. To, že se stal z italského chlapce Liviho francouzký zpěvák a herec Montand má na svědomí fašismus. Před ním totiž uprchla rodina Liviů do Marseille. Žili v těžkých sociálních podmínkách, proto už jako dítě opustil školu a od svých třinácti let zkoušel štěstí v nejrůznějších zaměstnáních, mimo jiné i vystupoval v kabaretech. Stal se protagonistou revue Bláznivý večer, s níž soubor objížděl jižní Francii. V roce 1944 zakotvil v Paříži, kde se setkal se slavnou zpěvačkou Edith Piaf, která mu usnadnila vstup na přední scény, jako například Moulin Rouge a Folies-Bergéres.
Z jeho filmových rolí například LIDÉ A VLCI (1956) , ČARODĚJKY ZE SALEMU (1957) , z hollywoodské produkce hudební komedie POJĎ, BUDEME SE MILOVAT (1960). V polovině 60. a začátkem 70. let se objevuje v politických dramatech VÁLKA SKONČILA (1966) , Z (1969) a DOZNÁNÍ (1970). Předlohou filmu Doznání byla stejnojmenná autobiografická kniha Artura Londona, bývalého náměstka ministra zahraničí a předního funkcionáře KSČ, který jako jeden z mála přežil vykonstruované procesy v padesátých letech. Náš tehdejší režim se Montandovi pomstil tím, že ho vymazal z našeho kulturního života. V průběhu 80. let již omezil koncertováni i filmování, ale v roce 1986 vytvořil nezapomenutelné role ve filmech JEAN OD FLORETTY a MANON OD PRAMENE.
Yves Montand zemřel 9. listopadu 1991 v sedmdesáti letech, vyplněných prací. Filmoval v podstatě do posledních chvil. Jestě v roce 1991 natočil s režisérem Derayem snímek NĚČAJEV SE VRACÍ. V roce 1985 ztratil svou dlouholetou životní partnerku, herečku Simone Signoretovou (vzali se v roce 1951). V roce 1988 se znovu oženil s osmadvacetiletou Carole Amielovou, od níž se dočkal svého prvního dítěte, syna Valentina.