František Roland (1888 - 1967)

František Roland se narodil 22. ledna 1888 v Praze. Narodil se do starobylé umělecké rodiny a proto začal studovat malířství na Uměleckoprůmyslové škole a herectví v dramatické škole Karla Želenského (1905 – 1907). V roce 1907 nastoupil jako profesionál do společnosti J. Faltyse. V letech 1907 – 1914 vystřídal několik krátkých angažmá u kočovných společností na venkově (V. Choděra, J. Chládek, V. Housa, A. Marek, J. Blažek, B. Jeřábek a A. Janovský). Po vypuknutí 1. světové války se vrátil zpět do Prahy a vystupoval v příležitostních pořadech a zábavných večírcích. Poté nastoupil do Švandova divadla (1914 – 1918), K. H. Hillar ho přijal do Vinohradského divadla (1918 – 1919). Eduard Vojan mu nabídl angažmá v Národním divadle (1919 – 1959). Z něhož po 40 letech odešel na odpočinek.

Ve filmu začínal již v roce 1916 rolí úředníka v komedii ZLATÉ SRDÉČKO. V němém filmu se objevil ještě čtyřikrát: ZLATÁ ŽENA (ředitel továrny Julius Polivák), MAGDALENA (vydavatel časopisu „Volný občan“ Dr. Valášek), ZLATÝ KLÍČEK (tulák Vávra) a PLUKOVNÍK ŠVEC (buřič Martyška).

Po šestileté pauze se uvedl ve zvukovém snímku Vladimíra Slavínského STUDENTSKÁ MÁMA (1935) a v životopisném filmu MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK (1935) Jana Svitáka. Ve většině filmů hrál různé sympatické i nesympatické úředníky, podnikatele, statkáře, sluhy, bankéře, inspektory, doktory, ředitele, policisty, hostinské, muže vysokých postavení. Několikrát také chudé muže od řemesla.

Vytvořil například radu Andrejse v komedii VELBLOU UCHEM JEHLY (1936), velkostatkáře Skalického v Lamačově operetce NA TÝ LOUCE ZELENÝ (1936), obuvníka v Haasových DĚVČATECH, NEDEJTE SE! (1937), školního inspektora Randu ve slavné komedii ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA (1938) Martina Friče, ospalého bakaláře ve Vávrově historické komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), notáře v komedii HOTEL MODRÁ HVĚZDA (1941), politicky zneužitou postavu židovského krčmáře v Čápově dramatu JAN CIMBURA (1941), nesympatického manžela Zity Kabátové Horníka ve Slavínského filmu MUŽI NESTÁRNOU (1942) či ševce Bártu v ROZINĚ SEBRANEC (1945).