Aldo Giuffré se narodil 10. dubna 1924 v Neapoli. Aldo byl italský herec a dramatik, ale také dublér, režisér a spisovatel. Napsal čtyři romány fakt, tři z nich vydalo nakladatelství Neapole Guide. Nejvíce známý, je však pro svou uměleckou spolupráci se svým bratrem Carlem Giuffré. V mladistvém věku nastoupil Aldo Giuffré do rádia, kde byl zaměstnán v centrální budově v Neapoli a byl to on, kdo oznámil přes mikrofony, 25. dubna 1945, konec války. Rádiu zůstal věrný i po zbytek kariéry a vystupoval v mnoha rozhlasových hrách.
Prvním filmovým počinem bylo drama ASSUNTA SPINA (1948). Roku 1950 hrál ve filmu Eduarda De Filippa NAPOLI MILIONARIA, kde se poprvé v malé roli objevil i jeho bratr Carlo. Film vznikl podle stejnojmenné divadelní hry a ta zase byla debutem Alda na divadelních prknech v roce 1947. Stejně jako později pro Carla, byl Eduardo De Filippo pro Alda velkým učitelem, ale v případě Alda ne jediným. Důležití na jeho cestě byli také Giorgio Strehler a Cesco Baseggio. Hrál, ve známých filmech jako VČERA, DNES A ZÍTRA (1963) či HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ (1963), jehož role alkoholického kapitána Clintona je asi jeho nejznámější. Bezpočet filmů natočil s Totó (komedie sedmdesátých let). Jeho poslední filmovou rolí byl profesor ve snímku LA REPUBBLICA DI SAN GENNARO (2003).
Během své dlouhé šedesátileté kariéry, získal Aldo Giuffré nespočet ocenění v oblasti divadla, filmu a televize, včetně dvojitého ocenění „Simpatia" (1974 a 1984). Jako Cocó se představil v komedii MIA MANDA PICONE (1984) a za tuto roli byl nominován, jako nejlepší herec ve vedlejší roli, na David di Donatello Awards. Tuto cenu obdržel ve stejném roce jeho bratr Carlo za film SON CONTENTO (1983).
Od roku 1960 byl Aldo Giuffré hodně aktivní na televizní obrazovce. V červnu roku 1979 prodělal operaci levé hlasivky, čímž ztratil svou velkou hlasovou devízu, ale to mu v následném herectví nezabránilo.