Eduard Muroň (1941 - 2012)

Eduard Muroň se narodil 16. září 1941 ve Vratimově u Ostravy. Jako patnáctiletý začínal s hereckou dráhou už v osvobozené republice jako člen Divadla mladých v Ostravě (1946 – 1948). Následně Muroň natrvalo přesídlil do Brna, kde na dlouhá léta byl předním hercem Městského divadla mladých (1948 až 1955) a Divadla Julia Fučíka (1955 – 1965).

Kromě toho vedl dramatický soubor při Domě pionýrů v Lužánkách. Eduard Muroň se hlavně díky své menší postavě, chlapecky vypadajícím obličejem, stále dětským hlasem a hereckým projevem přesně hodil pro dramata určená nejmenším a malým divákům a mládeži. Často sehrával dětské role a hrdiny, střídavě v pohádkových hrách či v dramatech ze současnosti.

Proto byl oblíbeným hercem na scénách Městského divadla mladých (později přejmenovaného na Divadlo Julia Fučíka), které se na mladého diváka zaměřovalo. Pro jeho hereckou práci byla charakteristická skromnost, oddanost a obětavost, které dával plně do služeb divadla.

Postupně se objevil ve hrách „Les“ (Těrjonka), „Syn černého lidu“ (Buddy Thomas), „Sonnenbruchové“ (Heini a Židovský chlapec), „Píseň o věrnosti a zradě“ (C‘ – lan), „Mladá léta“ (Petřík), „Otcové a děti“ (Láďa), „Emil a detektivové“ (Gusta s houkačkou), „Zakletí bratři“ (Ivánek), „Sombrero“ (Šura Tyčinkin), „Hračka pro mne“ (Tolle), „Příběh opravdového člověka“ (Feďka), „Prověrka“ (Honza), „Můj přítel Kolka“ (Jura Ustinov), „Zvony odletěly“ (Lepič plakátů), „Pravda přichází do domu“ (Petr), „Pět a půl zázraku“ (Petr jako chlapec), „Kouzelník a detektivové“ (Mazzani), „Hoře z rozumu“ (Sluha), „Konec masopustu“ (Jindřich), „Jedničky má papoušek“ (Honzík), „Billy Lhář“ (Arthur), „Hrátky s čertem“ (Čert), „Romeo a Julie“ (Petr), „Drak“ (Tkadlec), „Cínový vojáček“ (Jolly a Princ), „Bajaja“ (Kilián) apod.