Lída Plachá (1921 - 1993)

Lída Plachá se narodila 24. listopadu 1921 (některé prameny uvádějí datum 24. února) v Městci Králové jako Ludmila Plachá. Zajímalo jí herectví, které chtěla složit na dramatickém oddělení pražské Státní konzervatoře. Krátce po složení zkoušek byla ale gestapem zatčena za odbojovou činnost ve skupině Julia Fučíka a vězněna až do roku 1945 v koncentračním táboře Ravensbrück. Po skončení války se rozhodla svůj sen pro herectví splnit. Zpočátku se na hereckou dráhu připravovala soukromě u hereček Národního divadla Evy Vrchlické a Boženy Půlpánové. Zprvu hostovala v divadle Větrník (1945 – 1946).

Z četných divadelních inscenací Lídy Plaché si uveďme: „Makar Dubrava“ (Anka), „Lidé, bděte!“ (Lída Plachá), „Výnosné místo“ (Pavlínka), „Cesta do Ameriky“ (Indiánská dívka), „Vstanou noví bojovníci“ (Kotlářka), „Mordová rokle“ (Zahrádková), „Lucerna“ (Hanička, Klásková a Bába), „Maryša“ (Horačka), „Ženský boj“ (Vavruše), „Idiot“ (Nina Alexandrovna), „Kremelský orloj“ (Praskovja), „Měšťáci“ (Akulina Ivanovna), „Pěší ptáci“ (Kučerka), „Jánošík“ (Děvče), „Vojnarka“ (Bětka), „Bílá nemoc“ (Dcera a Matka), „Zdravý nemocný“ (Angelika), „Strakonický dudák“ (Mihulice), „Revizor“ (Avdoťa), „Po svatbě“ (Lenka) aj.

Poprvé se před filmové kamery postavila jako úřednice Fialová v dramatu DRAVCI (1948) Jiřího Weisse. Až po dvaceti šesti letech, během normalizačních 70. let, se dostala k další soustavnější filmové práci. Ale až do konce svého života přetvářela většinou menší a epizodní charakterní úložky uklízečky v odboji Rašnerové ve Vávrově SOKOLOVU (1974), zapisovatelky Lidušky Karešové v dramatu TOBĚ HRANA ZVONIT NEBUDE (1975) Vojtěcha Trapla, ministryně průmyslu Ludmily Jankovcové v Traplově dramatu VÍTĚZNÝ LID (1977), matky Bendové v Polákově kriminálce SMRT STOPAŘEK (1979), starší manželky Pacinové ve VÝJIMEČNÉ SITUACI (1985) Jaromíra Borka a nebo staré pacientky v Kachyňově smutné tragikomedii MĚSTEM CHODÍ MIKULÁŠ (1992).

Významnou měrou se podílela na formování rozhlasového vysílání (samu sebe v dramatu o životě Julia Fučíka „Lidé, bděte!“ 1951, královská princezna Dišperanda v „Hrátkách s čertem“ 1954, Dcera v „Bílé nemoci“ 1958 Karla Čapka, pohádková přadlena v „Pohádce z Cuckovýho království“ 1971, sestra v „Pěti sochách“ 1972, matka v Burianově „Hrázi mezi námi“ 1975, rychtářka Mařka v „Hastrmancké komedyji“ 1976 apod.), televizních inscenací (např. OTEVŘENÝ KRUH, JAK PŘIJÍT O ŽIVOT, PŘÍPAD ADLER, MAGNETICKÁ LUNETA, NEZBEDNÁ POHÁDKA, KDYŽ PRAHA POVSTALA, MÍLAŘI, SIGNÁL, HLAS KRVE, ČERNÁ KULIČKA, VELKÁ KOČIČÍ POHÁDKA, PROČ PLÁČEŠ, BŘÍZO BÍLÁ) a seriálů (DNES V JEDNOM DOMĚ, NÁVŠTĚVNÍCI, SANITKA či RODÁCI).