Ella Nollová (1884 - 1959)

„Všechno tady snědli! Všechno tady snědli...!“

Narodila se 7. července 1889 v Praze jako Eliška Jeníková. Po skončení měšťanské školy začala navštěvovat Pivodovu operní školu, ale nakonec se ale rozhodla pro činohru. Svou divadelní dráhu započala v Plzni a poté hrála v pražském Švandově divadle. V roce 1911 se provdala za herce Karla Nolla (1880 – 1928). S ním ve dvacátých letech vystupovala v různých kabaretech. S manželem nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1925 – 1945), kde působila i po manželově smrti. Příležitostně hrála v Novém divadle a po válce v Divadle kolektivní tvorby (1945 – 1946), ze kterého odešla do penze.

Nollová byla skvělou představitelkou bohatě charakterních a hluboce lidských rolí. Její doménou byly různé obyčejné ženy z lidu, které byly charakteristické svou vitalitou, výřečností a dobrotou. Nollová byla opravdu všestrannou herečkou. Bohužel nikdy nedostala možnost svůj talent opravdu plně využít.

Na filmovém plátně debutovala v roce 1926 rolí služky se psem v Lamačově komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, kde si zahrála po boku svého muže. Po pár rolí v dalších snímcích DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ (služka Francina), Z LÁSKY (vrátná v továrně), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (matka), HANBA (teta Emma) a CHUDÁ HOLKA (zpěvačka v šantánu) se výrazně zapsala až do zvukového filmu.